Azory - poslední evropská exotika

Ostrov není zdaleka tak rozmanitý jako Madeira a na cestovatele promlouvá jinou řečí. Divokost na Azorech je trochu jiná než na Madeiře. Sopečné ostrovy na pomezí pevninských desek se občas zachvějí a uvolňují energii z nitra Země. Mohutné sopečné krátery, odrážející své stěny ve vodní hladině a patří k atrakcím zdejší přírody. Sopečné projevy jsou nedílnou součástí ostrovů a kromě ekonomického využití (doma obyvatelům ohřívá teplou vodu sama Matka Příroda) je pro každého cestovatele příjemné naložit se do termální vody a nechat na sebe proudit teplý vodopád.

Ve velkém termálním jezeře ve Furnasu si můžete i dobře zaplavat. Teplé prameny ústí dokonce i do moře a v malém zálivu na západě se můžete (chráněni před vlnami) i v „ohřátém oceánu“ vykoupat. Natažená lana vás ochrání před rozbouřeným oceánem, který by vás rád vtáhl do svého jícnu. Zážitek skutečně nezapomenutelný . . .

Nejvyšší hora ostrova nedosahuje žádných závratných výšek. Nejvyšší horou je Pico do Vara a dosahuje výšky jen 1103 m. Naše trasa k vrcholu vede po pěkném vyhlídkovém hřebenu a následně rozsáhlým rašeliništěm plným zpěvu kuňkajících žab. Závěrečný výstup je poměrně strmý a atraktivní. A když máte na vrcholu pod sebou peřinu hustých mraků, zaplesá zde srdce turisty stejně, jako na nepálské čtyřtisícovce.

Voda k ostrovům neoddělitelně patří, a to nejen ta mořská. Ostrovy jsou omývány teplým Golfským proudem a drží se teplotně převážně mezi příjemnými 15 a 25 stupni. Přísun srážek a počasí ovlivňuje pověstná „azorská výše“ a ostrovy jsou skutečnou „kuchyní evropského počasí“. Vody je na ostrovech dost a dost, a proto jsou také stále zelené a kvetoucí.

Na ostrově Sao Miguel prosperují dokonce i čajové plantáže a ve zdejších sklenících dozrávají údajně nejlepší ananasy na světě. Opravdu chutnaly výborně. Vyrábí se zde také vynikající víno a je tady více skotu než obyvatel. Kromě vyhlášených steaků jsou na azorském jídelníčku vynikající sýry.

A co může být jiného hlavním pokrmem na ostrovech uprostřed Atlantiku než ryby a mořští živočichové. Nabídka je skutečně široká a hladem tady nikdo netrpí. Ryby jsou zde podávané snad na všechny způsoby a celá chobotnice na talíři vás zasytí na celý den.

Vyhlášenou specialitou ostrova je tzv. "kozido". Různé druhy masa a zeleniny se zakopou ve speciální nádobě do sopečné, teplé země, kde se nechají "zdarma" a pomalu (cca 12 hodin) povařit. Následuje rychlý převoz do speciálních restaurací, kde již na lahodnou specialitu čekají zvědaví turisté i místní labužníci. Dobrou chuť . . .

Příroda je na ostrovech nesmírně rozmanitá, od zmiňovaných kráterů a termálů, přes vnitrozemské trasy kolem potoků a vodopádů až k divokým útesům, často bičovanými mohutnými vlnami a větry. Útesy i vnitrozemí nabízí úchvatné scenérie s řadou menších i mohutných vodopádů.

Voda je život a všudypřítomná zelená barva působí na ostrov uklidňujícím a pohodovým dojmem. A asi se to přenáší i na místní obyvatele – jsou klidní a pohodoví, žijí svůj ostrovní život bez očividného stresu a spěchu.

V klidu a v pohodě slaví svoje tradiční světce a zvědavé turisty k tomu očividně moc nepotřebují. Tradiční procesí s hudbou prochází beze spěchu po uměleckých obrazcích z květin stejně, jako chodili generace předků. Naše současná uspěchanost zatím k Azorům nepatří . . .

K turistům jsou stále velmi přátelští, ale turistů bude přibývat a přibývat, vzniknou turistické komplexy a kdo ví, co ostrovům a jeho obyvatelům blízká budoucnost s rozvíjejícím se turistickým ruchem vše přinese . . .

A tak pokud chcete poznat poslední evropskou exotiku, dlouho neváhejte . . .

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: