(Zpět na seznam reportáží)
06.06.18 Petr MikotaDoliny Trentina na kole
Trentino bylo po staletí samostatnou zemí. Dnes je součástí Itálie. Leží na jižní straně Alpského oblouku. Setkávají se zde žulové ledovcové masivy s vápencovými věžemi. Tato hornatá země nabízí bezpočet pěších i cyklistických túr. My jsme projeli jen několik dolin.
Jako první začínáme ve Val di Sole a to hned na nejvyšším místě v Passo Tonale ve výšce 18xx m. Po prohlídce památníku obětem první světové války zahajujeme sjezd do doliny. U cesty jsou ještě zbytky sněhu, přes cestu se valí potoky a je docela chladno.
Teprve v dolině se trochu oteplí a je čas na svačinku. Podpůrný autobus parkuje přímo pod hradem San Michele v Ossaně. Na hradě ale mají zrovna siestu, tak si ho můžeme prohlédnout jen zvenčí.
Cyklostezka klesá údolím řeky Noce. Svahy jsou porostlé jabloňovými sady – v květu je to nejhezčí. Hrad Caldes je dnes v majetku obce, byl opraven a vstup je zdarma. Místní jsou na něj asi pyšní a každého návštěvníka doslova přinutí prohlídnout si celý hrad...
Další trasu začínáme v horském středisku Madonna di Campiglio pod úžasnými skalními věžemi Brenty. Cesta rychle klesá do Pinzola. Mají zde kostel zvenčí malovaný. Na jižní straně je vyobrazen alegorický Tanec smrti – ta si nakonec odvede všechny - papeže, císaře, preláty i šlechtice. Před kostelem stojí svědek skutečného tance smrti – houfnice z války. Na štítku se dočteme, že ji vyrobili u nás ve Škodovce.
Další dolinu – Genova – si musíme celou vyšlápnout zdola nahoru. Autobus se do ní nedostane. V ústí doliny stojí na skále romanticky položený kostel sv. Štěpána. O kousek dál se dostaneme do světa skal a divokých vod. Ze strání padají vodopády a řeka Sarca se řítí v nesčetných peřejích ze kterých teď na jaře jde až strach.
V dolině je několik chat, kde se mohou turisté občerstvit. Ta nejvyšší – Bedole je ale dosud zavřená. Vždyť teprve nedávno zde slezl sníh. Ze závěru doliny se otevírají pohledy na ledovce pod vrcholem Adamello. Zdají se být ještě velké, ale podle starých fotografií sahal ledovec před pouhými sto lety až do údolí.
Prameny řeky Sarca už známe. Poslední výlet věnujeme poznání jejího středního a dolního toku. Kvalitní asfaltová cyklostezka nás dovede až k trentinskému moři - jezeru Garda. První soutěsku objíždíme zvysoka. Na jejím konci se ve městě Stenico zvedá mocný hrad. Byl budován od 12. století a je dokonale zachovaný. Najdeme tu původní dveře i záchod.
A nyní přichází zlatý hřeb trasy. Cyklotrasa vede po staré silnici nad kaňonem řeky. Nová silnice jde tunelem, proto tu máme klid na kochání.
Hrad Toblino na ostrově ve stejnojmenném jezeře je považován za nejromantičtější v Trentinu. Dnes je zde restaurace. Na nádvoří levná, v hradě luxusní – tam nás ale nepustili...
Za vsí Petramurata se cyklostezka prodírá zajímavou členitou morénou tvořenou kamením vyhrnutým ledovcem. Elektrárna z roku 1908 je zajímavou technickou památkou. Její podobnost s hradem vedla dnešního provozovatele k umístění nápisu: Toto není hrad...
Starý „římský“ most v Ceniga a hrad v Arcu oživuje poslední část trasy.
V Rivě del Garda se podíváme na soutěž historických skupin, dáme si italskou zmrzlinu a potom už musíme domů. Na Trentino ale budeme dlouho vzpomínat.
... a nebo přes tvůj facebook profil:
|