Dolinami severní části Julských Alp na kole

Itálie:

Valbruna /Valbruna (800m) – Mga. Saisera (1000 m)/
Dolina Valbruna vede z vesnice Valbruna do kotle mezi stěnami Montaše a Jof Fuartu. Díky těmto velikánům poskytuje impozantní výhledy. Prochází jí asfaltová silnice vedoucí na skupinu velkých parkovišť. Nejvyšší je na polaně Malga Saisera. Cesta nás odmění mnoha výhledy. Dolinou probíhala v První světové válce fronta a je zde informační tabule s mapami a dobovými fotografiemi. Z doliny je možné vyjet po strmé cestě na poutní místo Monte Santo di Lussari do výše 1789m (to jsem ale osobně nezkusil, je to dost do kopce...). Z Malga Saisera je s menším úsilím možno vyjet na chatu Fratelli Grego a pokračovat sjezdem dolinou Dogna.

Dolina Dogna /Dogna – Sella di Sompdogna (1400m)/
Dolina říčky Dogna končí ve stejnojmenném městě Dogna v hlavním údolí řeky Fella. Začíná v sedle Sella di Sompdogna. Tudy probíhala původní hranice mezi Rakouskem a Itálií, boje připomíná památník. Hranice odtud stoupala na hřeben po něm vedla k západu a sestupovala k městu Pontebba. Nejsnazší výstup do sedla vede z Malga Saissera v dolině Valbruna. Stoupáme nejprve cca 2 km po prašné silničce a následně tlačíme cca 2 km k chatě Fratelli Grego (1389m). První odměnou je pohoštění na chatě a pěkný výhled. Odtud už po prašné a částečně zpevněné silnici přejedeme do sedla. Zde nastává nejkrásnější část trasy – mnohakilometrový sjezd po asfaltové silnici do Dogny. Odměnou jsou až neskutečné výhledy do severních a západních stěn Montaše a jeho západního hřebene s vrcholem Mt. Cimone.

Val Rio del Lago /Tarvisio (700m)– Sella Nevea – Malga Montasio (1517m)/
Největší jezero italské části Julských Alp je Lago del Predil, dolina se nazývá nepříliš nápaditě – Val Rio del Lago. Dolinou prochází silnice z Tarvisia podél řeky Slizza a stoupá k sedlu Nevea. To je významné horské středisko s hotely a lanovkami vhodné k celoročnímu pobytu. Ze sedla vede horská asfaltová silnice na salaš Malga Montasio. Odměnou za náročnější stoupání jsou úžasné výhledy na masiv Montaše a Kaninu. Jezero Predil leží v polovině délky doliny a je vhodné ke koupání. U něj odbočuje silnice do sedla Predil a dále do údolí řeky Soči na slovinské straně. Nedaleko po proudu je hornické město Cave del Predil. V minulosti významné hornické středisko dnes skomírá. Zašlou slávu připomíná muzeum v místním dole. Z tohoto dolu vede 5km dlouhá odvodňovací štola do Logu pod Mangrtem v údolí Koritnice. Tato štola, kterou vede důlní železnice, sehrála klíčovou úlohu při zásobování rakouských vojsk v První světové válce. Celá dolina Rio del Lago i sedlo Predil bylo totiž na rakouské straně hranice, která tehdy procházela sedlem Nevea.

Jezera Fusine /Fusine (800m) – Rif. Zacchi (1380m)/
Pod severní stěnou Mangrtu se rozkládá krátká, ale zajímavá dolina.Leží v ní dvě nejhezčí jezera nacházející se v italské části Julských Alp – Fusinská. K jezerům vede asfaltová silnice z vesnice Fusine. Cyklisté využijí některou z odboček z cyklostezky Alpe-Adria. Z parkoviště u Horního jezera pokračuje prašná horská silnice k chatě Zacchi. Kdo nechce sjíždět od jezer stejnou cestou, zajede si k salaši Alpe del Lago a odtud po lesní silničce do Aclete, kde se napojí na cyklostezku Alpe-Adria.

Slovinsko:

Planica /Rateče (860m) – Dom v Tamaru (1108m)/
Dolina vychází z mělkého sedla u vsi Rateče. Sedlo je prameništěm řeky Sáva Dolinka. Pramen patří mezi významné slovinské turistické cíle. Odbočka k němu je značena z cyklostezky Alpy-Adria. Asfaltová silnice stoupá Planicí k nově upravenému skokanskému areálu. Dále pokračuje prašná, místy kamenitá, silnice k chatě Tamar. Nedaleko od chaty je velká vyvěračky – Nadiže, k níž vede pěší stezka (tam a zpět 45 min).

Pišnica /Kranjska Gora (809)– Koča v Krnici (1113)/
Z letoviska Kranjska Gora vychází k jihu dolina Pišnica. Shlíží do ní výkvět Julských horských štítů: Špik, Škrlatica, Razor, Prisojnik. Přesněji je to trojice dolin, ale Suha Pišnica a Malá Pišnica jsou schůdné jen pěšky a to ještě těžko. Hlavní směr odvodňovaný řekou Pišnica se v horní části jmenuje Krnica. Dolina je až k chatě v Krnici přístupná po prašné cestě, původně sjízdné pro auta. V poslední době byla poškozena vodou natolik, že je kolo nutno místy přenášet. Pro cyklovýlet doporučuji sjet do doliny ze silnice na Vršič v místě označeném rozcestníkem. Sjedeme po dobré lesní silnici k potoku a po lávce se dostaneme na malebnou horskou louku, kde se kromě salaše nachází i symbolický památník obětem hor. O kousek dále je možno odbočit k chatě nebo sjíždět podél řeky do Kranjské Gory. Silnice na Vršič byla postavena v průběhu první světové války a dodnes je jednou z mála spojnic severu s jihem. Výjezd po ní je cyklistický zážitek. Stoupání je přijatelné a o výhledy není nouze.

Belca /Belca (700m) – Anna Höhe (1577)/
Tato dolina nepatří horopisně do Julských Alp, ale do Karavanek. Nabízí atraktivní přejezd hlavního hřebene Karavanek přes vysoko položené sedlo do Korutan. V dolní části má cesta příjemné stoupání a vede velmi romantickou krajinou. Tato část je vhodná i pro samostatný výlet s návratem do Belce. Od místa zvaného Rigeli je cesta určena už jen pro milovníky větších stoupání. A to já nejsem, proto jsem dál nejel...

Vrata /Mojstrana (650) – Alžajev dom (1015m) - Bukovije(1030m)/
Snad nejznámější dolinou severní části pohoří je dolina Vrata, Není divu – vede pod nejvyšší stěnu pohoří – Triglavskou severní stěnu a je nástupním místem k tomuto vrcholu. Ve vsi Mojstraně, kde dolina ústí je muzeum slovinského alpinismu. V dolní části doliny je divácky vděčný vodopád Peričnik – snad nejhezčí v celých horách. Vyšší část doliny je přístupná po krátkém strmém stoupání. Silnice končí na parkovišti nedaleko od Alžajevova domu. Odtud je možno jet ještě cca 1,5 km k památníku partyzánů horolezců a k informačním tabulím v závěru doliny. Zpáteční cestu si můžeme zpestřit variantou přes Galerii. Stezka je primárně určena pro pěší, ale větší část je sjízdná i na horském kole. Odměnou je romantická cesta pod skalními převisy, které zde zanechal ustupující ledovec.

Kot /Kosmačev preval (847m) – závěr doliny (cca 1000m)/
Hned v sedle nás tabule upozorňuje na možný výskyt medvědů. Trousí se sem odněkud z Balkánu, ale je jich tu zatím jako šafránu. Ze sedla odbočuje prašná lesní silnice sjízdná pro osobní auta až k parkovišti cca 3,5 km). Na kole je možno jet ještě dále po pěší cestě asi 1 km nad parkoviště. Ze silnice i z cesty jsou jen omezené výhledy.

Krma /Zgornja Radovna (800m) – Kovinarska koča (870) – závěr doliny (cca 950m)/
Ze vsi Zgorna Radovna, kde se nachází pěkně dochovaný statek Pocarieva domačija, vede prašná silnice k chatě Kovinarska koča. Silnice vede dále na parkoviště, odkud lze na kole pokračovat ještě cca 1 km. Louky v okolí chaty poskytují malebné výhledy.

Radovna
Dolina vzniká spojením dolin Kot a Krma. Protéká jí řeka Radovna. Dolina je velmi malebná, i když nenabízí výhledy na vrcholky hor. Najdeme zde starou pilu s mlýnem, památníky obětem války i sýrárnu. Původně tudy vedla prašná cesta, nově je zde položen asfalt, což sem ale přivádí více aut, než bychom si přáli. Ve vsi Krnica musíme vyjet na hřbet nad dolinou a po něm sjet do vsi Spodne Gorje, kde začíná nejromantičtější část – soutěska Vintgar. Dva kilometry dlouhá stezka po lávkách nad řekou je však přístupná jen pěšky. Od počátku soutěsky pokračujeme na kole buď na Bled nebo do Jesenice.

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: