(Zpět na seznam reportáží)
13.05.17 Petr MikotaŽeleznice Regensburg –Falkenstein
První máj je v naší cestovce tradičně dnem, kdy zahajujeme letní cykloturistickou sezónu. Každý rok k tomu účelu vyhledáme novou trasu. Letos jsme se vydali na cylkostezku Falkenstein – Regensburg.
V 19. století se v Bavorsku postupně budovaly hlavní linky železniční dopravy, které byly později doplňovány vedlejšími trasami. Teprve krátce před 1. světovou válkou, konkrétně v roce 1908, se začala stavět železniční trať z Regensburgu do Falkensteinu. Vzdušnou čarou je Falkenstein vzdálen od Regensburgu pouhých 25 km, nicméně železniční trasa se stavěla tak, aby propojila všechny důležité obce a je dlouhá 35,4 km. Železnice byla uvedená do provozu 21.prosince 1913. Maximální povolená rychlost pro osobní dopravu zde byla 40 km/h a od roku 1934 50 km/h. Nákladní vlaky směly jezdit jen rychlostí 30 km/h. Vlaky zde jezdily do roku 1985. V letech 1987 –92 byla trať přestavěna na cyklostezku.
Než ale vyrazíme po železnici, vyšlapeme na hrad Falkenstein. Tyčí se na skalnatém vrcholu a je z daleka viditelný. Byl postaven již v 11. století regensburskými biskupy k ochraně jejich lesů. Hrad dostal módní jméno Falkenstein – Sokolí kámen. Sokolnictví bylo oblíbenou šlechtickou zábavou. Na kole se po krátkém prudkém stoupání dostaneme až do nádvoří a kdo si zaplatí 0,5€ může i do románské věže. Bude odměněn velkolepým výhledem.
První úsek cyklostezky nečekaně stoupá – tohle má být železnice?! Záhada se vysvětlí v první zatáčce. Železniční trať byla přerušena novou silnicí a původně směřovala k nádraží ležícímu na svahu na opačné straně města než hrad.
Dále už cyklostezka kopíruje železniční těleso. Krajina je zvlněná – mírná stoupání střídají mírná klesání. Cesta je vroubena mohutnými žulovými balvany a skalisky. Na bývalé zastávce Lambertsneukirchen je výstavka různých artefaktů z doby provozu železnice.
Kdo se při jízdě rozhlíží, všimne si v Hauzendorfu pěkného zámečku. Jeho majitelé jsou připomínáni už ve 12. století. Dnešní podoba je z konce 18. století, protože r. 1772 původní tvrz vyhořela. Na nedalekém nádraží bychom si mohli dát občerstvení, kdyby nápis na dveřích nehlásal, že se hledá nájemce. Inu, ani tady není lehké se uživit. Jezdí tu málo žíznivých turistů.
Konečně začíná trať rovnoměrně klesat a prochází nejhezčí částí v údolí potoka. Proto zde také budovatelé cyklostezky umístili pamětní tabulku v podobě lokomotivy.
Další šlechtické sídlo je Schönbergu. Hrad na skále vysoko nad potokem. Hrad opět postavili regenburští biskupové a ve 14 století připadl dolnobavorským vévodům. Dnes je sídlo tvořeno zámkem s řadou dalších hospodářských budov.
I když se stále na co koukat, rozhodli se budovatelé stezky, rozmístit podél ní řadu moderních uměleckých děl. Na kilometru 3,8 na nás např. číhají kovoví ptáci. Ale to už je těsně před koncem a záhy jsme u nádraží Regensburg-Wutzlhofen, kde trať začínala.
Následuje krátká prohlídka Regensburku. S nelibostí prohlížíme práce na rekonstrukci starého mostu – vždyť s něj už nezbyl ani kousek původního kamene. Zábradlí je docela moderní....
Objedeme zbytky římských staveb, katedrálu a zastavíme u pamětní desky, která v latině, němčině a češtině hlásá, že: Léta Páně 845 přijal Ludvík 14 českých knížat s jejich družinami, kteří toužili po křesťanství a nechal je pokřtít. Je to první zmínka o naší zemi – nemůžeme ovšem říci o Čechách, protože Čech byl jen jedním z těch 14 knížátek...
Inu, Regensburg skutečně hrál důležitou roli v našich raných dějinách.
... a nebo přes tvůj facebook profil:
|