|
Lyžování
|
|
Cykloturistika víkendy
|
|
Cykloturistika
|
|
Turistika
|
|
Trekové trasy
|
| Vyber zájezd jinak ... |
| Říjen 2024 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
| 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
| 28 | 29 | 30 | 31 | |||
(Zpět na seznam reportáží)
Vrcholový den treku Mardi HimalRáno je mrazivé. Vstáváme těsně před šestou. V táboře je již čilý ruch, ale náš pokoj je na druhém konci od jídelny, tak skoro zaspíme. Všichni mají sbaleno. U sudu s vodou musím rozbít led, abych si mohl vyčistit zuby a trochu si protřít oči. Na snídani pociťuji již drobnou nechuť k jídlu, ale přesto celou palačinku s džemem do sebe nacpu. I další mají drobné problémy, v noci se špatně spalo, cítil jsem trochu bolehlav, ale na prášky to zatím nebylo. Bagáž si uschováme v jednom pokoji, ostatní prostory vyklidíme. Do batohu si koupím lahev koly a doplním si termosku zbytkem čaje od snídaně.  Ve 6:45 vyrážíme. Hřeben se zúží a před námi se vztyčí první stoupání na Lower View Point. Za hodinu a půl stojíme na prvním výšvihu závěrečného hřebene. Výškoměr ukazuje bezmála 4000 m. Další pokračování hřebene je již pozvolné, ale hlavně z každého místa se nabízí krásné pohledy k Annapurnám. Nad hlavou nám zaburácí motor výletního lehkého letadélka. Zamáváme a z letadla nám pozdrav opětují. Pilot udělá otáčku nad údolím Modi Khola, které ještě tone ve stínu posvátné hory. Za chvíli podobnou otáčku udělá i orel, který šikovně využívá vzestupných vzdušných proudů a bez pohnutí křídel se ladně vznáší vysoko nad našimi hlavami. Postupujeme dál po hřebenu již bez výrazného stoupání. Za další hodinu stojíme u cedulky Upper View Point. Odtud je již vidět i hlavní vrchol osmitisícové Annapurna I a celý překrásný sedmitisícový hřeben až k vrcholu Annapurna III. Do cíle to máme již jen dvacet minut. Ve 9:45 stojíme pod skalním výšvihem, který nám vystaví definitivní stopku. Cedulka Mardi Himal BC 4500 m sice udává klamnou výšku, ale jednoznačně určuje místo, kde se musíme otočit. Jsme ve výšce asi 4250 m (podle Google maps ). Všichni jsme v pořádku.
Vytahuji dalekohled, kolu s tatrankou a větrovku. Tady to bude na dlouho. Tři čtvrtě hodiny se kocháme překrásným místem, dolů se nikomu nechce. Jirka s Romanem ještě zkoumají, zda by šlo jít dál. Určitě by šlo, ale kam? Mělo by to smysl? Veškeré lidské snažení je zde v porovnání s okolní přírodou směšné.
... a nebo přes tvůj facebook profil: |
