Login:
Heslo: ?
(zapomenuté heslo) ?
CK Loudatour
O NÁS PRůVODCI PůJČÍME PARTNEŘI NOVINKY PDF KATALOGY POSLEDNÍ MÍSTA GALERIE FILMY REPORTÁŽE
CK LOUDATOUR
Smlouva | Certifikát | Jak objednat | Nová registrace

Lyžování autobusem

Lyžování autem

Cykloturistika víkendy

Cykloturistika týdenní

Cykloturistika vícedenní

Turistika

Trekové trasy

Školy a kolektivy

Vyber zájezd jinak ...

Prosinec 2017
Po-tStLtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
(Zpět na seznam reportáží)

04.07.16 Petr Mikota

Hrady u Balatonu


Balatonská cyklostezka - Balatoni Körút – je pěkně rovinatá a jede se po ní rychle. To svádí cykloturisty k rychlé jízdě, při které se nevšimnou mnoha zajímavostí. Jednou z nich jsou i opevnění v okolí jezera. Představím vám nyní několik takových památek z různých období. V tištěných průvodcích se o nich moc nepíše a to málo, co jsem zjistil pochází většinou z informačních tabulí.

Římská pevnost Fenékpuszta u ústí řeky Zala
Římská Panonie byla významná součást říše. Její hranice chránila řada pevností na Dunaji. Ale i ve nitrozemí byla řada velkých pevností. Jednou z nich stála u ústí řeky Zala do Balatonu. Na terase nad jezerem byla již 2-3 stol. n.l. římská osada. Ta byla ve 4. století přebudována na mohutnou pevnost o rozměrech 377 x 358 m. Měla čtyři brány a chránily jí hradby se 44 okrouhlými věžemi. Právě díky této pevnosti se zde osídlení udrželo i po odchodu Římanů. Od roku 456 zde sídlil ostrogótský král Thiudimer, otec Theodorika Velkého. Po roce 568 se zde vystřídali Avaři, Germáni a Byzantinci. Osada zpustla po roce 630, krátce ještě byla obývána v 9. století a definitivně zanikla při nájezdu Maďarů. V 19. století zde byl postaven hospodářský dvůr se zámečkem. Z rozsáhlého území bývalého města je odkryta jedna brána a základy sýpky a baziliky. Špatně čitelná a počmáraná informační tabule rozhodně neodpovídá významu tohoto místa.

Zalavár - Mosaburg
Kolem roku 840 daroval král Ludvík I toto území knížeti Pribinovi vyhnanému z Nitry. Ten zde postavil blatný hrad. Poté zde sídlil jeho syn Kocel. Několik měsíců zde pobývali Konstantin a Metoděj. Papež Hadrián vysvětil Metoděje na arcibiskupa a Blatnohrad se stal sídlem arcidiecéze. Koncem 9. století zde často pobýval císař Arnulf Korutanský. Po ovládnutí území Maďary, hrad zpustl, ale byl v 11. století obnoven a stal se sídlem komitátu Zala. Kromě správních budov zde vyrostl i klášter a druhé polovině 13. století se světská správa odstěhovala. Klášter byl v 15. století opevněn. Roku 1575 bylo opevnění rozšířeno a klášter přemístěn. Po té sloužil hrad až do r. 1702 jako pohraniční pevnost a následně byl na příkaz císaře Leopolda zbořen. Celý archeologický areál je pěkně upraven a vybaven kvalitními informačními tabulemi.

Vývoj hradů v Uhrách
Zásadním zlomem ve vývoji Uher byl vpád Tatarů roku 1241. Země byla zpustošena tak, že současní kronikáři mluvili o novém založení Uher. Útočníkům se mohla postavit jen obrněná jízda a útoku odolaly jen kamenné hrady, kterých ale bylo dosud málo. Proto byla v průběhu vlády Bély IV (1235-1270) zahájena urychlená výstavba kamenných hradů. Vzniklo jich téměř 100. Král rovněž začal podporovat rozvoj vrstvy oddaných bojovníků. Druhá mongolská invaze roku 1285 již byla odražena.
Po vymření domácí vládnoucí dynastie Arpádovců r. 1301 nastoupila v Uhrách francouzská dynastie Anjouovská. Král Karel Robert potlačil odpor velkých feudálů a postupně se zmocnil téměř poloviny z 300 hradů a 15-20% půdy. Zbytek rozdělil mezi své příznivce.
V roce 1375 se poprvé objevili v uhrách Turci. Boje s nimi se staly jedním z hlavních úkolů nového krále Zikmunda Lucemburského. Aby získal podporu velkých feudálů – magnátů, musel mezi 30 velmožských rodů rozdělit kolem 80 anjouovských hradů. Královskou moc začal posilovat zakládáním hrazených měst, kterých bylo kolem roku 1400 pouhých 20. Proti tureckému nebezpečí vybudoval obranný systém několika desítek pevností, které ve dvou liniích chránili jih státu od Jadranu až do Sedmihradska. Tento systém rozšířil ještě král Matyáš Korvín. Turky se tak dařilo zadržovat po celých 100 let. Za slabé vlády polských Jagelovců vzrostla moc šlechty a obrana země se zanedbávala. Po bitvě u Moháče r. 1526 zahynul nejen král s výkvětem baronů a prelátů, ale i uherský stát. Již 12 dní po bitvě vtáhl sultán do Budína. Definitivně se sem však Turci nastěhovali až roku 1541 a většina Uher byla okupována dalších 150 let. Zbytek uher připadl Rakousku. Hlavním městem se na několik století stala Bratislava a podél rakouské hranice se táhlo úzké území tzv. císařských Uher. Hranicí se stal i Balaton. Jeho severní hornatý břeh byl vhodným místem pro obranu.
Počátkem 17. století ale už začal docházet dech i Turkům a v roce 1606 přistoupili mírem žitvátorockým na status quo. Nevyužili tak oslabení Habsburků v třicetileté válce a po obnovení výbojů už byla křesťanská Evropa natolik silná, že Turky odrazila u Vídně roku 1683 a v následujícím tažení osvobodila do konce století celé Uhry. Pohraniční pevnosti se přestěhovaly zase na linii založenou už králem Zikmundem a středověké hrady uvnitř Uher začaly pustnout, nebo byly bořeny. Důvodem boření byla obava císaře, aby se hrady nestaly oporou maďarských povstalců zejména během Rákocziho povstání.

Mapa z 16. století ukazuje okolí Balatonu. Tyhany je ještě ostrov.

Hrad na Tyhany
Hrad postavili nejspíše tyhanští benediktýni. Poprvé je připomínán r. 1267. Ve 13. a 14. století patřil nejprve králům a později královnám. V 16. a 17. století byl součástí pohraničního opevnění proti Turkům. V průběhu tažení na Vídeň r. 1683 byl zničen a po válce už nebyl obnoven. I když jsou známa jeho vyobrazení, není jasné, kde přesně stál.

Plán hradu Tyhany z r. 1569 a král Ondřej I. s ukrajinskou manželkou.

Tapolca
Hlavní atrakcí Tapolky je jeskyně. Následuje jezírko u výtoku podzemní řeky. O další památky města se turisté moc nezajímají. Nad jezírkem stojí gotický kostel a v jeho okolí jsou zbytky hradu. Odkryty jsou sklepy a základy brány. Na místě pozdějšího středověkého hradu byla již římská stanice. Ve 13. století zde vznikl kostel. Hrad byl postupně rozšiřován a opevňován. Dnes je na jeho místě škola.

Vstup do hradu Tapolca a socha krále Štěpána I.

Hrad Szigliget
Jediný pořádný a dosud stojící hrad u Balatonu si nesmíte nechat ujít. Kromě impozantních zbytků hradu je odtud velkolepý výhled. Při prohlídce zříceniny jsou dobrým vodítkem kvalitní informační tabule kromě maďarštiny i v němčině a angličtině. A dokonce zde dostanete i informační leták v češtině. Ve středověko bylo území dnešního poloostrova Szigliget ostrovem. Výška hladiny jezera totiž kolísala. Po vpádu Tatarů daroval král Vojtěch IV ostrov panonhalmskému opatství, aby zde postavilo hrad. Ten se však králi tak zalíbil, že ho v roce 1262 vyměnil za jiná panství a hrad tak byl v majetku krále, který ho svěřoval do správy svým oblíbencům. Hrad byl postupně rozšiřován a jeho opevnění zdokonalováno. Proto ho Turci nikdy nedobyli. Ze 17. století jsou zprávy, že hradní kapitán nechal dokonce postavit lodě na obranu proto Turkům. Po tureckých válkách ztratil hrad význam, pustl, vyhořel a stal se zdrojem stavebního materiálu mj. i pro paláce šlechty vznikající v městečku pod ním. Až ve 20. století začaly práce na jeho zabezpečení a ochraně. Dnes jsou některé místnosti i zařízeny.

Hrad v Keszthely
Tenhle hrad snadno přehlédnete. Jeho zdivo je skryto v novodobé budově stojící hned vedle kostela. Z informační tabule se dozvíme, že kostel byl součástí opevnění. Některé části půdorysu opevnění jsou zvýrazněny dozděním a malé románské okénko ve zdánlivě novodobé budově je dalším vodítkem k podobě hradu. Kostel s klášterem byl v době tureckého ohrožení změněn na pohraniční pevnost.



Novodobá budova vedle kostela v Kesthely skrývá zdivo starého hradu. Šipka ukazuje gotické okénko.

Fonyód
Zatímco severní břeh Balatonu je lemován vysokými horami, je na jižním břehu rovina. Výjimkou je Fonyód. Nad ním se zdvíhá miniaturní pohoří s dvěma pahorky. Podle starých vyobrazení byly na kopcích nějaké hrady, ale o nich jsem nic nezjistil. Na jižním úpatí kopce se nachází pozůstatky středověkého opevnění z 11. – 16. století. Jádrem je opevněný kruhový pahorek Motta obehnaný příkopem. Celek je obklopen rozlehlým čtvercovým opevněním s příkopy a valy. Tato zajímavá památka byla rekonstruována v 50. letech 20. stol a doplněna dřevěnými stavbami ukazujícími, jak tvrz asi vypadala. Rozmazaná a skoro nečitelná informační tabule a chybějící šipky, které by vás k tvrzi přivedly, opět stěžují návštěvníkům její zkoumání. Pomník na památku obránců tvrze v boji s Turky v roce 1575 má nápisy jen v maďarštině, tak toho také moc nezjistíme.


 Přidej komentář k tomuto článku: 
Autor
opiš čísla z obrázku
Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil:


Kde nás najdete? Mikulášské náměstí 10, 326 00 Plzeň - E-mail: CK@Loudatour.cz
tel: +420 377 226 068 nebo +420 377 221 966 nebo 739 046 606; mobil +420 603 879 725

webhosting: hostitel: FORPSI TOPlist ověřeno: Valid HTML 4.01 Transitional
design: Jan Nágr programming: Čestmír Kašpar
© 1999-2017 CK Loudatour s.r.o