Madeira – turistický ráj

A já bych se chtěl v tom mém ráji věčně toulat takovou horskou přírodou,

- kde stále něco kvete
- kde přes den není méně než 20 a více než 25 stupňů
- kde mohu pozorovat západ Slunce do mraků v triku při teplotě 18 stupňů
- kde na hřebenové stezce putuji téměř sám a pod sebou mám nekonečný oceán
- kde stezky vedou romantickými tunely a ve vytesaných zářezech kolmých stěn
- kde procházím tropickým pralesem a vegetací bez malarických komárů, jedovatých hadů a další obtížné havěti
- kde se mi na uzoučkých levádách se zábradlím v kolmé stěně tají dech a osvěžuje mě tříšť z mnoha vodopádů nade mnou
- kde si mohu slunit na vyhřátém mechovém paloučku na hřebenu hor
- kde se mohu po túře svlažit v osvěžující mořské vodě a pozorovat burácející oceán
- kde moře mraků s vystupujícími vrcholy přechází do skutečného oceánu
- kde jsou krásné silnice s tolerantními řidiči a kde nejsou arogantní Češi se zdviženým prostředníkem
- kde je nepřeberná nabídka příjemných kaváren a rybích restaurací, často s vyhlídkou na moře
- kde jsou všude čisté záchody s mýdlem, toaletním papírem a květinami
- kde jsou usměvaví lidé, kde se dobře jí a pije dobré víno
- kde jsme s někým, s kým je mi dobře a neruší v horách „božský klid“ neustálým brebentěním

A to všechno (a nejen to) je ostrov uprostřed Atlantického oceánu – ostrov Madeira. Snažím se tedy žít ctnostně a mravně, abych si ten svůj vysněný ráj zasloužil. Od teďka m.j. nebudu: plivat na chodníku, utírat si nos do rukávu, křičet na děti a manželku, chodit všude pozdě, mluvit sprostě, lenošit a, a, a – je toho skutečně strašně moc - ale budu se snažit – „věčnost na Madeiře“ za to určitě stojí . . .

A vy všichni se také snažte, třeba se na některé té levádě někdy potkáme . . .

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: