|
Cykloturistika víkendy
|
|
Cykloturistika
|
|
Turistika
|
|
Trekové trasy
|
| Vyber zájezd jinak ... |
| Duben 2024 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||
(Zpět na seznam reportáží)
Italskou cestou na MangartKonečně jsme se při našem putování Julskými Alpami dostali pod Mangart. Jedna z nejmohutnějších hor v oblasti, kterou Julius Kugy nazval „nejkrásnější“. Problémem „dnešního Mangartu“ je ale snadný přístup od Mangartského sedla, kam se paďouři vyvezou auty. Od severu, od jezer Fusine, je to ale nepřístupná skalní hradba. Stoupání přes 1800m odradí většinu návštěvníků a tak zbýváme jen my – Loudovci. Výstup k sedlu je z této strany nenáročný, ale dlouhý. Nás ale láká lahůdka severní stěny - Via Italiana. Byla vybudována proto, aby se Italové dostali na pohraniční vrchol čistě po svém území a nemuseli použít „Jugoslávskou“ stranu. Cesta začíná u bivaku Nogara ve výšce 1900m. A končí na hraničním hřebenu o 300m výše. Bivak je minichatička pro 9 skladných horolezců. Je tu však voda, proto je to ideální místo. Jak to u podobných cest bývá – pohledem do stěny nepoznáme kudy vede. Jen v pravé části je nápadný komín a samostatná věž, kolem které by se snad dalo projít. Skutečně je to tak. Cesta vede do krátké jeskyně a po jejím prolezení k nápadnému portálu další dutiny. Potom komínem za věží. Následuje přechod po travnaté plošince – místo na odpočinek. Další úsek vede exponovanou stěnou, kolem malého převisu, po strmé římse a končí na plotnách pod hřebenem. Ty traverzuje vlevo a končí ve strmém komínu vedoucím již na vlastní hřeben. Potom klesne do suťoviska na slovinské straně a spojí se s lehkou Italskou cestou vedoucí k vrcholu. Cesta je dobře zajištěna lany, skobami i dlouhými hrazdičkami, po kterých přecházíme a balancujeme nad bezednými hlubinami. Má široké stupy a odpovídá tak obtížnosti C. Trvání cca 2 hod. Problém této cesty je ale její stáří a nedostatečná údržba. V době přechodu tj. v srpnu 2007 zde byly uvolněné některé skoby, další se viklaly a lano bylo nejméně na dvou místech přetržené. Turista je tak do posledního okamžiku udržován v napětí, jaká další katastrofa číhá za rohem. Není to cesta pro začátečníky a vyplatí se vzít si sebou kus lana. Doufejme, že cesta bude vbrzku opravena, jak jsme s potěšením konstatovali např. na feratě Levi ve stěně Montaše.
... a nebo přes tvůj facebook profil: |
