|
Cykloturistika víkendy
|
|
Cykloturistika
|
|
Turistika
|
|
Trekové trasy
|
| Vyber zájezd jinak ... |
| Duben 2024 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||
(Zpět na seznam reportáží)
Na kole k cedrům.Ne, nepojedeme do Libanonu. Nebude to ani finta s nějakým tuzemským arboretem. Pojedeme se podívat na jediný cedrový les v Evropě. Jinak najdeme cedry kromě Libanonu, ještě na Kypru a v severní Africe v pohoří Atlas. A právě z Atlasu přivandrovaly cedry na evropský kontinent a udržely se dodnes v jedné malinké lokalitě v pohoříčku Malý Luberon v jižní Francii. Když jsem byl malý, přivezli mi rodiče z Libanonu kousek cedrového dřeva a špičku šišky. Postupem doby vyrostl "můj cedr" do obrovských rozměrů. Představoval jsem si ho jako rozložitého velikána, širšího než delšího. A jeho šišky jsem očekával ve velikosti hlavy. Tyhle myšlenky se mi honily v hlavě, když jsem za horkého letního dne stoupal na kole po hřebenu Malého Luberonu. Je to asi 400 výškových metrů, takže to chvíli trvá. Pode mnou se již otevíraly pohádkové výhledy na opevněná města a vesničky na úpatí hor ale já stále vyhlížel ty svoje velikány. Les nebo spíše lesík, který se zvolna přibližoval se ale nelišil od okolního nízkého porostu. Teprve postupně začínal nabývat podoby smrkového lesa. Ovšem, kde by se tady vzaly smrky? A nejsou nakonec ty statné modříny (jak jsem mylně zařadil pozvolna se objevující jehličnany) ony bájné cedry? Cesta končí u parkoviště. I automobilista má tedy právo cedr spatřit. Je zde informační tabule a věc se vysvětluje. Cedr Atlaský alias Luberonský je jiný druh. Je méně rozložitý. Krátké jehličí připomíná modřín, ale je bohatší. Les je 2-3 km dlouhý a asi 1 km široký. Uvnitř rostou prakticky jen cedry. Až na okraji se mezi ně vkrádají i jiné stromy. Lesu se zřejmě daří dobře. Mladé, zdravé stromy jsou nadějí pro další pokolení - naše i cedrové. A teď šišky! Nečekejte žádné ohromující rozměry. Vzpřímené šišky dlouhé 6 cm připomínají tvarem modřínové. V půli července jsou dosud zelené. Samozřejmě hledám něco na památku. Tuhle si třeba jedna dvojice nese kusy suchého dřeva. Chtělo by to ale šišku. Abych ji mohl porovnat s tou špičkou té libanonské. Ale tenhle nápad už měly tisíce jiných návštěvníků a šišky jsou dokonale sklizené. Po delším pátrání nalézám starou, napůl rozpadlou šišku a po chvíli bloudění mimo hlavní trasu pohybu "automobilistů"ještě zlomenou větvičku se dvěma zahnědlými, ale neotevřenými šiškami. Cestou zpět, bohatší o znalost cedrového vzhledu, nalézám roztroušené cedry i skoro dole na úpatí hor. Nicméně cedr zůstane spojen s onou vrcholovou partií luberonského hřebenu, která připomíná pevnost. Pevnost, ne nepodobnou horským vesnicím a městům Provence. Pevnost, v níž dokázal cedr vzdorovat věkům i lidské touze po cenném dřevu.
Rady na cestu: ze silnice D945 odbočit asi 1 km od Bonieux doprava k Massif des Cedres. Na silnici se platí mýto. O to to má cyklista jednodušší.
... a nebo přes tvůj facebook profil: |
