Korfu 2010 – zase trochu jinak

Na tenhle „Zelený ostrov“ jezdíme pravidelně již více než 10 let. Jako průvodce jsem tu už prolezl kde co, ale stále něco objevuji. Pojďte s námi objevovat také....

Pokud jste uondáni chozením po Kerkyře, zajeďte si na ostrov Vidos. Loďka tam jezdí každou hodinu z přístavu. Na ostrůvku našly místo posledního odpočinku kosti srbských vojáků po porážce v 1. svět. válce. Ostrov má strategickou polohu, proto na něm bylo v 19. století několik pevností. Ty dnes zarostly křovím ale v jedné je nově upraven svérázný „mládežnický“ klub. Tahle zeď je část tzv Wellingtonovy lunety a ten bažant tam není náhodou. Ostrov je jich plný, společně s králíky. Lidi je nehoní a naopak je vykrmují. Pořádají se zde ale i kulturní akce – letos tu probíhalo setkání svazu moskevských architektů, spojené s výstavou moderních uměleckých děl ve volné přírodě. Když uvážíme, že zde právě probíhá přestavba na úpravný park a je tu několik pěkných pláží, stojí návštěva rozhodně za to.

Konečně byla dokončena rekonstrukce hradu Angelokastro, který jsme léta vídali jen z dálky. Nyní si můžeme prohlédnout opravenou kapli na vrcholku kopce i malinký skalní chrám s poustevnou.

Objevy můžete učinit všude. Tohle je hezká ulice s podloubím ve vsi Potamos.

V kostelíčku na Pantokrátoru vyvěsil mnich inovovanou verzi „Posledního soudu“. Povšimněte si, že náruživé diváky televize čeká pekelná tlama Leviathana.

A hned o kousek dále jsme skutečně sestoupili do podsvětí – chci říci podzemí. Na výběžku skalního hřebene najdeme asi největší jeskyni na ostrově. Její strop se v minulosti propadl a do dutiny tak proniká světlo. Proto zde najdeme zajímavé rostlinné společenstvo. Voda kapající ze stropu vytváří stálou rosu a porost zde připomíná spíše deštný prales, než vyprahlou vápencovou pustinu.

Výlet do Albánie měl letos bohatou účast, jen počasí zklamalo. V několika světlejších chvilkách jsme ale stačili prozkoumat významné místo ve vnitrozemí – Mesopotami, česky prostě Meziříčí. Na ostrohu mezi rameny řeky Bystrice stojí prastarý byzantský klášter s pozoruhodným kostelem. Podezdívka z bílých kvádrů s reliéfy ukazuje, že chrám je postaven na antického chrámu.

Stavební aktivita Albánců neutichá. Je neuvěřitelné, kolik toho za ty dva roky, co jsem tu nebyl, postavili. Někde jim to ale už zase začíná padat...

Vilém obdivoval charakteristické bunkry a chystá se jeden si dovézt. Platí to ovšem o menší verzi. Větší modul (na obrázku vpravo) by se stěhoval hůře.

Ještě pár snímků naší party:
Martin ukazuje jak správně pojídat plody opuncie, Antonín jasně dává nejevo, že nesnáší familierní oslovení „Tonda“, Vilém nevěřícně pozoruje albánský stavební boom, Standa má stále co k focení a Petr opět nezapřel bývalého dělostřelce.

A olivy - na ty se snad nikdy dost nenakoukám...

Tak Korfu - nashledanou za rok!

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: