|
Cykloturistika víkendy
|
|
Cykloturistika
|
|
Turistika
|
|
Trekové trasy
|
| Vyber zájezd jinak ... |
| Duben 2024 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||
(Zpět na seznam reportáží)
Rychlebské hory na běžkáchCestovní kancelář LOUDATOUR pravidelně inovuje trasy lyžařských přejezdů našich pohoří. I letošní přejezd Jeseníků přinesl novinky. Kromě tras na jižním hřebeni Hrubého Jeseníku a severním hřebeni Kralického Sněžníku, jsme se projeli i v Rychlebských horách. Naše putování začíná v Kladském sedle. Zde se stýká masiv Kralického Sněžníku s Rychlebskými horami. Protože hřebenem vede hranice je vhodné připomenout, že na polské straně se uvedená pohoří jmenují Snieżnik a Góry Bialskie. V sedle bývala celnice. Dnes je v jejích prostorech turistická ubytovna s kapacitou 12 osob. Silnice je z české strany dobře upravena a přístupná i pro autobus, zatímco na polské straně je jen ledabyle odhrabána a průjezdná jen s obtížemi. Po hranici vede sice polská turistická značka, ale ta se používá jen v létě. Poláci na běžkách moc nejezdí, proto nepřekvapí, že hřebeni není stopa upravena ba ani prošlapána. Na české straně vede úbočím hor dobře upravená trasa náležející do oblasti Starého Města.
U Medvědí chaty se dostáváme do areálu upravených stop kolem chaty Paprsek. V posledních letech zde byly vytvořeny nové trasy využívající jak hraniční hřeben, tak i terény v Polsku. Dva z okruhů jsou příznačně nazvány „Velký a Malý Schengen“.
Chata Paprsek je jediná možnost občerstvení, proto ji nelze minout bez povšimnutí. Borůvkové knedlíky patří k místním specialitám.
Od Paprsku vybíhá celá řada běžkařských tras. My volíme hraniční hřeben. Není sice upraven strojově, zato je z něj pěkný rozhled na Sněžník i Jeseníky.
Nejvyšším vrcholem je Smrk. Hřeben se zde lomí v místě, kde se stýkají historické hranice Moravy, Slezska a Kladska. Je zde i malá útulna – spíše přístřešek. Pokoušíme se najít vlastní vrchol Smrku. Temeno kopce je ploché dokonce s rašeliništěm a je zcela nepřehledné. Marně hledáme geodetickou tyč označující vrchol. Nakonec definujeme za vrchol výrazný posed uprostřed planiny.
Další cestu plánujeme přímo hraničním průsekem k severu. Poláci tento hřeben jmenují Góry Zlote. Trasa není projetá a místy strmé klesání prověří naše schopnosti. Jedeme až k nevýraznému vrcholu Klínový korunovanému skalkou. Další cestu po hranici vypouštíme, sněhu totiž ubývá a projetí celého hřebene by vyžadovalo podstatně více sněhu. Na sever od nás se zvedá výrazný vrchol Kovadlina a za ním už následuje jen nesouvislá sněhová pokrývka. Vracíme se vozovou cestu jdoucí severovýchodním úbočím. Ta je díky severnímu sklonu svahu dobře vysněžena. Po ní se dostaneme přes útulnu Mates opět na Smrk.
... a nebo přes tvůj facebook profil: |
