Login:
Heslo: ?
(zapomenuté heslo) ?
CK Loudatour
O NÁS PRůVODCI PůJČÍME PARTNEŘI NOVINKY PDF KATALOGY VOLNÁ MÍSTA GALERIE FILMY REPORTÁŽE
CK LOUDATOUR
Smlouva | Certifikát | GDPR osobní údaje | Povinné informace | Jak objednat |

Cykloturistika víkendy

Cykloturistika

Turistika

Trekové trasy

Vyber zájezd jinak ...

Březen 2024
Po-tStLtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
(Zpět na seznam reportáží)

11.10.06 PM

Pět hodin v Albánii


Pobyt na ostrově Korfu se pomalu chýlil ke konci. Zelenému ostrovu lze vytknout málo, ale něco přece. Je tam moc aut. A když o dovolené probudí člověka hluk provozu, je to naprosto neomluvitelná vada. Stále častěji jsme proto hleděli přes úzký průliv na holé kopce naproti na pevnině. Albánie – to je ono! Tam žádná auta nebudou. Budou tam jen chudí vesničané na oslících, případě na koních.
A tak jednoho rána jedeme autobusem do přístavu a řadíme se do fronty dalších turistů lačnících po té divočině. Po pečlivé řecké pasové kontrole se naloďujeme na několik plavidel, na nichž už hrdě vlají albánské vlajky. Černý dvojhlavý orel na rudém poli – symbol osvobozeneckého boje národního hrdiny Skanderbega, který po půl století držel v šachu osmanské vojsko. Oddálil tak tureckou expanzi do Evropy a Evropa mu za to byla vděčná. To už ale bylo dávno a mezitím Evropa na malou zemičku kdesi na Balkáně zapomněla. Teprve, když už nemáme před civilizací kam utéct, začne se tahle islámsko – komunisticko – maojistická rezervace hodit.
Takovéhle myšlenky se mi honí hlavou, zatímco loď míjí butrintskou zátoku. Napjatě vyhlížím do nitra tohoto zajímavého území, které už za pár hodin poznáme zblízka. Průvodce o něm pěje chválu. Už jsem ho prohlížel z kopce na Korfu a musím říci, že krajina vypadale velmi přitažlivě a malebně. Jedeme dál a já teď hledám pohledem ony pověstné bunkry. Má jich být v celé zemi 800 000. To by bylo, aby tady, na místě odkud bylo k prohnilým kapitalistům nejblíže, nebyly také nějaké. Skutečně vidíme jakési světlé kopečky na svazích – že by? Je to ale daleko. Jasně jsou vidět jen velké betonové střílny pro kanóny. Vše se zdá být opuštěné a prázdné. Na pobřeží vládne klid a mír. Přitom právě tady se odehrála jedno z dramatických dějství studené války. Sovětský svaz usoudil, že má málo ponorkových základen a ve středozemním moři dokonce žádnou a že je okolí Butrintu pro ně jako stvořené. Kotvil tady už Caesar, kotvili tu benátčané a byl by tu kotvil i Napoleon, kdyby se mu podařilo proniknout kolem pevností šikovně postavených Ali Pašou Tepelenským. Možná proto se mu říkalo Epirský Napoleon. Prostě Butrint s přilehlým jezerem se měl stát rudou pěstí ve středomoří. Jenže Albánci nebyli žádní poserové. Řekli ne! Vyhnali Rusy i s ostatními vazaly a pozvali Číňany. A pro jistotu začali stavět ty bunkry..
Loď mezitím dospěla na dohled od Sarandy. Ta je vlastně na dohled i z Korfu. A i z té dálky vypadá jako moderní město s mnoha vysokými domy. Jo to známe – paneláky! Z trajektu, který plave blíže, jsou navíc vidět holé kostry mnoha staveb. No jasně vybydlené baráky před zbouráním! Jenže zblízka jsou ty paneláky docela moderní a hezké a ty kostry jsou jen nedostavěné. A všude se pracuje a staví a staví. Za architekturu Sarandy by se nemuselo stydět žádné místo ve středomoří. Jen jsou ty domy zbytečně vysoké. Průměrně tak 4 poschodí. Zdá se jako by vše vzniklo během několika posledních let. Objevit starší dům dá práci. Albánci jsou asi rození budovatelé. Když dostavěli bunkry, vrhli se na výstavbu soukromých rezidencí. Pokud bude alespoň část použita pro ubytování turistů vznikne tu pro Korfu silná konkurence. Takže první překvapení a to ještě před přistáním.
Když nám řekli, že máme mít pas, očekávali jsme toužebně, že dostaneme albánské razítko se Skandebegovým orlem. Jenže v přístavu si nás už nikdo nevšímá, přestupujeme do přistavených autobusů a jedeme tím podivuhodným městem do restaurace na opačném konci. Dalším překvapením jsou auta. vidíme desítky jedoucích aut a další stojící podél chodníků. Jsou vesměs německé výroby a nejoblíbenější je mercedes. Podle našeho albánského průvodce, prý nejvíce vydrží. Já myslí, že ho kupují z furianství, protože je největší. Auta jsou sice ojetá, ale v relativně dobrém stavu.
V příjemné restauraci s výhledem na přímořskou promenádu, si vyměňujeme peníze. Jsou tu už připravené hromádky ošoupaných bankovek. Za 10 € se stáváme majiteli 1200 leků. Měnit peníze je ale stejně zbytečné, protože vše co budeme potřebovat tj. kafe, pivo, pohledy a upomínkové předměty dostaneme i za eura. Jen se musíme připravit na zaokrouhlení na celé euro. Kdo chce pohled, musí si koupit hned 4, protože to je za euro. A pohledy tu mají hezké. Ne sice kvalitou, ale náměty. Nakoupíte tady pohledy všech zajímavých památek v oblasti a ve vzdálenějších místech země. To je rozdíl oproti Korfu. Tam jsou sice pohledy kvalitní, ale na všech je to samé, hlavně nic neříkající náladové obrázky. Už léta se snažím sehnat pohledy hradů a pevností na ostrově, ale marně. A tady u stánku v Albánii jsou k dostání všechny významné hrady v zemi. A navíc kvalitní cizojazyčné publikace o Butrintu – našem dalším cíli. Autobus vyráží po pobřeží na jih. Silnice na okraj města je špatná, ale jen proto, že se právě celá překopává a rozšiřuje. Napřesrok už pofrčíme městem bez problémů. Za městem je už užší, takže má autobus problém při vyhýbání se protijedoucím mercedesům. Vozovka je však asfaltová a kvalitní – žádné díry a záplaty. Matně si vzpomínáme na školní vědomosti – no ovšem, v Albánii jsou významná naleziště přírodního asfaltu – že by to bylo tím?
Silnice vede po straně odvrácené od moře – určitě to bylo ze strategických důvodů. Hezké pohledy na velké jezero a hory nad ním. Butrint leží na konci poloostrova Ksamil, který omývá z jedné stany Butrintské jezero, z druhé stany moře a jejich spojnicí je kanál Vivari. Poloostrov se původně jmenoval Hexamil podle své délky (6 mil). Dnes je to po silnici asi 20 km. Projíždíme velkými olivovými sady. Není jich sice tolik jako na Korfu, ani nejsou tak staré, ale jsou dobře udržované. V malém sedýlku míjíme památník s pěticípou hvězdou, skupinku několika bunkrů a na kopci starý klášter. Ale nestavíme, času je málo. Nemá cenu se zabývat drobnostmi – čeká nás Butrint!
Konečně se mezi kopci otevře pohled na zátoku a kanál Vivari. Je to spojnice Butrintského jezera s mořem. Voda proudí chvíli sem, chvíli tam podle větu a přílivu. Rybám se to asi líbí a pěstují se tu i mušle. Zahlédneme krátce Ali Pašovu pevnost na konci kanálu, potom se objeví známá trojúhelníková benátská pevnost a to už jsme na parkovišti pod zalesněným pahorkem. Ten skrývá rozsáhlé vykopávky od 7 století před Kristem přes dobu epirských starověkých států, přes Římany, Byzantince, Normany, Anjouovce, Štaufy, epirské despoty až po Benátčany. Ti zde zakotvili na dlouhou dobu, protože potřebovali kvalitní základny a tou Butrint byl. A tak i když celou Albánii dobyli Turci, tady v Butrintu se jim podařilo se uchytit je na pár let v polovině 17. století. Butrint zůstal křesťanský.
Když Napoleon zrušil Benátskou republiku, chystal se i na Butrint, ale ten mu vyfoukl právě Ali Paša. Charismatický despota z Joaniny si vybudoval v Epiru a Albánii vlastní doménu a odporoval samotnému sultánovi. Když se po vídeňském kongresu ukázalo, že velmoci nechají Turecko na pokoji, sultánovi otrnulo a když s Ali Pašou nebyla rozumná domluva, nechal ho zavraždit. Událost vzbudila ohlas v celé Evropě a dostala se i do známého románu Hrabě Monte Christo. Nevím proč, ale právě tahle tajemná krajina ve mně vyvolala myšlenky na toho pozoruhodného vládce.
Tak, a nezbývá než jít do vlastního města. Popisovat ho nebudu. To se musí vidět! A stojí to za to. Dokonalé je i turistické vybavení areálu: u každého objektu jsou popisky v angličtině, plány, rekonstrukce, fotografie. V citadele na kopci je muzeum. Dal by se tu strávit celý den. A to nemluvím o okolí, kde je roztroušeno ještě několik starověkých a středověkých pevností, měst a chrámů.
Zpáteční cesta ubíhá rychleji a už jsme zase v Sarandě u restaurace. Na programu je oběd – ten je v ceně a každý může sníst, co zvládne. Takže se za půl hodiny jen obtížně zvedáme a jdeme na volnou procházku do města. Ne nadarmo je nazýváno Albánskou riviérou! Elegantní promenádu po pobřeží by mohlo závidět mnohé středomořské letovisko. Památek tu mnoho není. I Saranda bývala významným starověkým městem a přístavem, ale nebyla tak dobře chráněna přírodou a tak nájezdníci, kteří neuspěli u Butrintu si to vynahradili na ní. Část odkrytého města ukazuje základy mohutných hradeb a zbytky chámů křesťanských i židovských.
Nás ale zajímá současnost. Procházíme kolem moderních budov – samé sklo a nerez. Míjíme banky, obchody s anglickými vývěsními štíty, míjíme honosné restaurace s velkoplošnými obrazovkami nad barem, míjíme podejny nabízející přepychové toalety a sprchy. Potkáváme elegantně oblečenou policistku na vysokých jehlových podpadcích a pomalu nás z toho začíná bolet hlava. Tak tohle je Albánie? Nebo se nám to jen zdá. Možná až nás lodě odvezou, tak se město vylidní, všichni najatí statisté dostanou po jednom euru, mercedesy se vrátí do půjčovny, město se vyfoukne a sbalí.
Ale my to takhle nenecháme. Musíme proniknout přes ty kopce, dál do vnitrozemí. Tam někde přece musí být ta Albánie, kterou hledáme! Ta země Skipetarů, o které psal už Karel May, země obráceného půlměsíce Hanzelky a Zikmunda, země Aliho Paši Tepelenského….

S angličtinou se tu neztratíme Antické město Butrint
Nejhonosnější byzantské babtisterium (mimo Konstantinopol) Albánská vlajka nad Butrintskou akropolí
Albánské mercedesy Promenáda v Sarandě

Epitaf
Pašovi Tepelenskému

Kdepak jsi Pašo z Tepelena?
Epirem vládnul’s, Albánií,
z Janiny rovněž podle jména.
Nepřátel šiky v zemi hnijí.

Zkusil jsi moci nápoj divý,
tak jako druhý Bonaparte.
Tomu, kdo slávy bývá chtivý,
však závist světa píše parte.

Na lodi v deltě u Butrintu
pevnosti zbrojil‘s prozíravě
a proti síle stavěl‘s fintu.
Sám skončil‘s rukou vrahů hravě.


 Přidej komentář k tomuto článku: 
Autor
opiš čísla z obrázku
Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil:


Kde nás najdete? Mikulášské náměstí 10, 326 00 Plzeň - E-mail: CK@Loudatour.cz
tel: +420 377 226 068 nebo +420 377 221 966 nebo 739 046 606; mobil +420 603 879 725

webhosting: hostitel: FORPSI TOPlist ověřeno: Valid HTML 4.01 Transitional
design: Jan Nágr programming: Čestmír Kašpar
© 1999-2017 CK Loudatour s.r.o