|
Cykloturistika víkendy
|
|
Cykloturistika
|
|
Turistika
|
|
Trekové trasy
|
| Vyber zájezd jinak ... |
| Duben 2024 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||
(Zpět na seznam reportáží)
Let na severJaro už bylo v rozběhu. Na zahrádkách se sekala první tráva, sázely se brambory, sely užitečné rostliny, zatímco plevel už byl dávno venku a smál se zahradníkovi do očí. Lyže by už normálně putovaly do sklepa. Letos to je ale jinak. Letos jedeme za sněhem za polární kruh. Těsně před odletem přichází jobovky: na severu je obleva, prší, minule tam jedna parta chodila s lyžemi po trávě. V polovině dubna bývá na lyžování pozd?, ale u? se nedá nic d?lat. Snad jen p?ibalit plá?t?nku a klistr. Cesta do Laponska za?íná! V Helsinkách svítí sluní?ko. Po sn?hu ani památky, na mo?i ani kousek ledu. P?itom z historie je známo, ?e mo?e rozmrzalo a? po?átkem kv?tna. Letadlo se zvedá. Mihnou se lesíky, polí?ka a jezírka. Polí?ka jsou zatím hn?dá. Je?t? nic nesta?ilo vzejít. Jasn? jsou vid?t pruhy odvod?ovacích strou?ek, napln?ných jarní vodou. ? Podívej, ve stínu lesa se místy dr?í i flí?ek sn?hu a n?která jezírka nejsou je?t? úpln? rozmrzlá? ? chytáme se stébla nad?je. Ale i zde je jaro nezadr?iteln? na postupu. Letadlo stoupá a mí?í k finské jezerní plo?in?. je to rozsáhlá oblast siln? poznamenaná ?inností ledovce. Ten se pohyboval ve sm?ru k jihozápadu a proto je reliéf krajiny v tomto sm?ru jakoby prota?en: úzká jezera, úzké ostrovy a tenké ?íje mezi nimi. Celou jezerní plo?inu ohrani?uje z jihu a jihovýchodu dvojitý ?t?rkopískový val Salpauselka vzniklý p?eru?ovaným postupem ledovce p?ed více ne? 10 000 lety. Má být a? 50m vysoký, ale z letadla není patrný. Jezera jsou v?ak ji? pokrytá ledem a flí?ky sn?hu jsou ?ast?j?í. Klikaté ?eky se ov?em ji? ledového p?íkrovu zbavily. M?ní se barva polí?ek ? u? nejsou sv?tlehn?dá, ale tmavá ? p?da je je?t? nasáklá vláhou. Jezernatá oblast kon?í. Lesy nabývají na p?evaze a polí?ka se soust?e?ují do bezprost?edního okolí osad. Ji? p?ed staletími podporovali ?véd?tí králové kolonizaci finské pustiny a jak je vid?t, je zde je?t? dost místa. Pole jsou stále více zasn??ená a bílý popra?ek dává vyniknout jejich uspo?ádání. P?ed o?ima defilují ú?asné ?ernobílé vzory jakoby vy?rafované na map?. Tohle je ale realita a st?ídání temných a bílých pruh? má jist? sv?j d?vod. Ten nám, st?edoevropan?m, ale uniká. Krajinu ji? pokrývá souvislý popra?ek sn?hu, kdy? se pod k?ídly objeví velké jezero Oulu. Jsme na polovi?ní cest?. Krajina je plochá, dvojrozm?rná. Obraz, který má v?t?ina lidí spojen práv? s Finskem. Po chvíli se v?ak v krajin? objeví cizí prvek. Bílý zahnutý h?eben, roz?ísnutý dv?ma hlubokými zá?ezy. Je to Pyhätunturi, oblíbený výletní cíl. Kopc? je zde málo a je t?eba si jich vá?it. Je to patrné i z názvu ? Pyhä znamená svatý. Pozoruhodné zá?ezy, které p?ipomínají zásek sekerou jsou charakteristickým prvkem severofinských hor. V názvu sly?íme slovo ?tunturi?. Je to ozna?ení pro protáhlé h?bety hor, na kterých probíhá intenzivní mrazové zv?trávání. Drsné klima vytvá?í charakteristické rostlinné spole?enství tvo?ící malé kope?ky. Podle p?vodního finského názvu tunturi vzniklo mezinárodní pojmenování ?tundra?. ?ekali jsme, ?e pilot oznámí p?ekonání polárního kruhu. Dole na silnici se staví slavobrány, ale v oblacích nic. Je to v?ední v?c a nestojí za ?e?. Dole se objevuje velké bílé jezero. Je to Lokan Tekojärvi. To ji? tvo?í ji?ní hranici národního parku Urho Kekonnena. Zrovna kdy? pilot vyhla?uje, ?e je t?eba se p?ipravit na p?istání, objeví se na severovýchod? výrazné bílé h?bety - masiv Sariselka. Selka znamená h?bet. A tenhle je sou?ástí rozsáhlého masivu Manselka, který tvo?í ve Finsku rozvodí mezi Baltským mo?em a mo?i severními ? Bílým a Barentsovým. Nyní je u? jasné, ?e sn?hu bude dost. Zbývá otázka jeho kvality. Jak letadlo klesá p?ibli?uje se ?ídký les. Hranice lesa je zde v vý?ce jen 300-400m. Vlastní les je na rozdíl od na?ich les? ?ídký. Bude se v n?m dob?e jezdit v?emi sm?ry. Stromy jsou nezasn??ené, silnice holé. Zdá se, ?e obleva je na postupu! Letadlo dosedá na plochu leti?t? v Ivalu. Sníh se dr?í v uctivé vzdálenosti a zatím si na n?j ani nesáhneme. Teprve po 30km autobusem v horském st?edisku Kilopää máme mo?nost poprvé pohladit polární sníh. Je pevný, na povrchu má vrstvi?ka pra?anu a mrzne. Co více si p?át. Plá?t?nka i klistry r?stávají na dn? rance. Tady zima ještě neskončila.
... a nebo přes tvůj facebook profil: |
