Březen 2024 |
---|
Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
---|
| | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
|
|
(Zpět na seznam reportáží)
02.01.08 Rudolf FenclVHT a Dominikánská republika ???
Za vysokohorskou turistikou se jezdí různě. Ale když jsme po známých pátrali, jestli mají nějaké zkušenosti z Dominikánské republiky, každý jen záporně zavrtěl hlavou. Na každém bylo vidět pochybnosti, ale současně i zvědavost s jakou se vrátíme.
Jeli jsme tedy vlastně do neznáma, ale odhodlaní a povzbuzení tím, že budeme zřejmě jedni z prvních, kdo takovou cestu podnikli. Dnes rozhodně nelitujeme, protože jsme zjistili, že Dominikánská republika může nabídnout vnímavému návštěvníku mnohem více než „jen“ nekonečné bílé pláže lemované palmami na pobřeží azurového moře. Konečně i tuhle stránku pobytu v Karibiku jsme si užili.
Po aklimatizačním jednodenním pobytu na krásné oblázkové pláži, jsme se vydali na západ, až k hranici se sousedním Haiti. Během tohoto dvoudenního výletu jsme se mohli projít po největších dunách Karibiku. Navštívili jsme také odpařovací nádrže na získávání soli z mořské vody, kde se sůl získává stejným způsobem jako před staletími.
Poslední den předtím, než jsme vyrazili na vlastní trek, jsme v parku na břehu jezera Lago Enriqillo mohli pozorovat někdy i přes metr dlouhé leguány, kterým zjevně, na rozdíl od nás vůbec nevadily sirovodíkové výpary zdejšího pramene. Úchvatné jsou i skalní reliéfy na nedalekých skalních stěnách, když si člověk představí, že jsou možná tisíc let staré. Poslední pozoruhodností, kterou jsme ten den navštívili byl magnetický pól Polo Magnetico v horách tyčících se nad jezerem. Na vlastní oči jsme viděli, jak se náš mikrobus rozjel bez motoru proti kopci a i láhev s vodou se sama začala kutálet do vrchu. Dlouho do noci jsme u hotelového bazénu probírali, co všechno jsme během dne viděli. Trochu nás mrzelo, že kvůli porouchanému člunu správy parku jsme nemohli vyrazit na ostrov za krokodýly a plameňáky, ale i to ostatní,co jsme ten den viděli, stálo zato. Další den již byl ve znamení hlavního důvodu naší cesty do Karibiku, treku s výstupem na nejvyšší karibský vrchol Pico Duarte do výšky 3175 m n.m. Dopoledne jsme se ještě vykoupali v moři, prohlédli si, jak se v místní dílně zpracovává národní kámen Dominikánců - larimar a pak jsme již vyrazili k horám.
Již začátek treku nám ukázal, že vysokohorská turistika se v Karibiku musí brát skutečně vážně. Překonání převýšení přes 1000 m nám pod zdejším ostrým sluncem dalo hodně zabrat. Ale příroda kolem nám vše vynahradila. Hluboká údolí a strmé svahy, to je podoba zdejších hor rozbrázděných říčkami a bystřinami.A všude kolem vás tropická květena, bromélie, orchideje a mnoho dalších. Po vystoupání do výšky téměř 2500 m n. m. jsme se najednou ocitli na náhorní plošině. I v plném létě jsme se v noci přesvědčili, že je Valle Nuevo, jak se náhorní plošina jmenuje, nejstudenějším místem v Karibiku.
Na počátku treku hlavním masívem Cordillera Central nás sice čekala příjemně osvěžující koupel v jedné z říček, ale pak již před námi bylo několik hřebenů a údolí, než jsme konečně dosáhli chaty pod vrcholem. I přes únavu jsme celou cestu zvládali obdivovat okolní krásy. Nejrůznější ptáky a rostliny, třeba stromové kapradiny připomínající pravěkou minulost, nejrůznější skalní útvary. Výstup na vrchol jsme si ale vychutnali. „Nalehko“ jsme těch posledních 500 metrů převýšení ani necítili, tak nás hnala touha dosáhnout vrcholu. A rozhled odtud byl skutečně jedinečný. Lehký opar dodával tomu mohutnému a rozsáhlému horstvu pod námi nádech tajemnosti, který mu dozajista patří už jen z důvodu mnoha pověstí tradovaných místními obyvateli.
I závěrečný sestup do údolí nejdelší řeky ostrova Yaque del Norte je nezapomenutelný. Neproniknutelné porosty severních vlhkých svahů, koruny obrovských stromů plné krvavě rudých květů. A nad vše majestátně vyčnívající palmy. Ve vzduchu krouží hejna papoušků. Než jsme se dostali do civilizace, prošli jsme ještě na samý závěr bambusovou džunglí.
Rozhodně nelitujeme, že jsme tento trek absolvovali. A to jsme ještě do konce zájezdu zvládli úžasný rafting v nedaleké Jarabacoa, originální canyoning 27 kaskádami a také koupání a šnorchlování na příjemné pláži v Sosua.
Domů jsme se vrátili s těmi nejlepšími dojmy a s naprosto jednoznačnou odpovědí na původní rozpaky. Dominikánská republika je opravdu dobrým cílem i pro vysokohorskou turistiku.
Vřele ji všem doporučujeme. A když vyrazíte v lednu až březnu, stihnete i pozorování velryb.
... a nebo přes tvůj facebook profil:
|
|
|