Úsek dunajské cyklostezky z Pasova do Lince patří k nejznámějším. Cesta poskytuje krajinové, památkové i sportovní zážitky. Jel jsem tento úsek již mnohokrát a stále objevuji něco nového. Pojďte se nyní projet po hradech v Podunají.
První hrad v Pasově postavili už Římané. Nazýval se Castra Batava a ležel na pravém břehu Innu. Dnes je zde malé muzeum s vykopávkami. Středověký hrad založili pasovští biskupové na ostrohu nad soutokem Dunaje a říčky Ilz. Postupně se hrad rozrostl v rozsáhlý a romantický komplex členěný do více samostatných celků. Dolní hrad dozíral na provoz na řece, horní k pohodlnému bydlení. Biskup byl ve svém teritoriu nejen církevním pastýřem, ale i světským panovníkem a jeho dvůr si bohatstvím a přepychem nezadal s jinými panovníky.
Zastíněno významem rezidenčního města leží jen 2 km proti proudu Ilzu městečko Hals. Překvapí nás malebným náměstím s radnicí a starými domy. Úzká ulička stoupá k mohutným zbytkům hradu Hals. Návštěvníka však uvítá zavřená brána a cedule hlásající soukromý majetek. Nejhezčí pohled na hrad se naskytne ze silnice při příjezdu k pasovskému hradu. Odtud je Hals jako na dlani.
Vyjedeme-li z Pasova po pravém břehu Dunaje, překročíme dnes už neznatelnou hranici a vstoupíme do Rakouska. Dříve však i toto uzemí patřilo pasovským biskupům. První hrad na který narazíme je Krempelstein. Tyčí se na vysoké skále nad silnicí a řekou a nezapře úzkou souvislost s dopravou. Skutečně - býval celnicí. Dnes se musíme spokojit jen s pohledem zdola. Hrad je opět soukromý. A ani cesta z údolí k němu není přístupná.
Po pár kilometrech se údolí rozšíří a vpravo se vynoří výrazný vrchol se siluetou mohutného hradu. Kdo je už znuděn jízdou po rovině, může si vyšlápnout 4 km do kopce po asfaltové silnici do Vichtensteinu se stejnojmenným hradem. Ve 13. stol. byl sídlem hrabat z Vornbachu, a později pasovských Biskupů. Dlouhé stoupání je ovšem opět korunováno tabulkou Privat Besitz.
Přes hráz přehrady Jochenstein se dostaneme na levý břeh. A hned nad hlavou máme zříceniny dvou hrádků Jsou nad údolím tvořícím hranici Bavorska a Horních Rakous. O kousek dál, na ostrohu nad soutokem potoka Ranna s Dunajem stojí zámek Rannariedl. Původně z 13. stol. Dosud stojí středověká věž a obytný palác z 16. století. Ke hradu stoupá z údolí v serpentinách asfaltová silnice.
Kousek za mostem přes Dunaj nás upoutá další zámek na kopci nad řekou. Je to Marsbach a jak jinak - je soukromý. Ale i z venku je na něj pěkný pohled. Opět k němu vede asfaltová silnice z údolí.
To už se blížíme ke krajinově nejzajímavější části dunajského údolí mezi Pasovem a Lincem - k údolní smyčce Schlögener Talschlinge. Řeka tvoří esovitou smyčku v hluboce zaříznutém údolím. Na skalnaté hřebeni nad meandrem se nad stromy zvedá věž hradu Haichenbachu. Hrad už není obýván. Konečně tu máme jeden přístupný hrad. Po mostě projdeme dochovanou bránou a po novém kovovém schodišti se dostaneme až na vrcholek věže. Krásný výhled do údolí je nám odměnou.
Údolí sevřené strmými kopci pokračuje dál. Cyklostezka prochází krajinově nejhezčí částí. Po hodině jízdy zaujme hrad na strmém kopci. Leží na ostrohu nad ústím říčky Unter Mühl. A je bohužel na druhé straně řeky. Příště to bude chtít přejet přívozem na levý břeh a podívat se hradu na zoubek. O kus dál, za městečkem Aschach se údolí rozevírá. Kopce se vzdalují od řeky a vhodných míst pro hrady je už poskrovnu.
