Login:
Heslo: ?
(zapomenuté heslo) ?
CK Loudatour
O NÁS PRůVODCI PůJČÍME PARTNEŘI NOVINKY PDF KATALOGY VOLNÁ MÍSTA GALERIE FILMY REPORTÁŽE
CK LOUDATOUR
Smlouva | Certifikát | GDPR osobní údaje | Povinné informace | Jak objednat |

Cykloturistika víkendy

Cykloturistika

Turistika

Trekové trasy

Vyber zájezd jinak ...

Březen 2024
Po-tStLtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
(Zpět na seznam reportáží)

12.01.16 Petr Mikota

Tajné chodby naruby


Tajné chodby hradů a zámků stále lákají badatele i romantiky. Jejich studiu se věnují i celé spolky. Podle pověstí vedou chodby téměř z každého hradu až daleko za vnější opevnění a nezřídka i do hradu sousedního. Občas se dokonce nějaká (ale mnohem kratší chodbička) najde, což hledače chodeb opět povzbudí k dalšímu bádání...
Já se ale budu zabývat jinými chodbami. Také vedou ze šlechtických sídel, ale neskrývají se pod zemí. Naopak jsou každému na očích, protože sloužily kromě komunikační funkce i k reprezentaci. Pro svou délku se odborně nazývají Dlouhé chodby. Takové stavby si ovšem nemohl dovolit každý. Podíváme se nejprve do Itálie. Do míst, která navštěvujeme i v některých našich zájezdech.

V toskánském městě Prato nedaleko od Florencie je uprostřed městské zástavby mohutný hrad. Nechal ho postavit císař a hrad potom sloužil jako významná základna jeho moci v Itálii. Nepřehledná situace v Itálii nutila císaře být neustále ve střehu a nedůvěřovat nikomu. A protože je hrad uprostřed města, byla k němu postavena mohutná příjezdová komunikace vedená po krytém mostě nad okolními bloky domů. Stavba to byla, a stále ještě je, skutečně impozantní. Chodba byla dlouhá přibližně 330m. Vycházela ze zvláštní brány v hradbě paláce již v požadované výšce mostovky a vedla rovně k městské hradbě, kde byla soukromá brána. Část přiléhající k hradu byla později zbourána a dnes je vyznačena jen v dlažbě. Ale i zbytek chodby je úžasný a uspokojí každého milovníka opevnění. Chodba je přístupná veřejnosti. Celkovou situaci vidíme dobře ze satelitního snímku.


Nejznámější chodbu tohoto typu najdeme ve Florencii. Nechal ji postavit florentský vládce Cosimo I. de Medici po své abdikaci v roce 1565. Tehdy předal vládu svému synovi a sám se uchýlil do paláce Piti. Aby mohl dále nenápadně navštěvovat vládní úřady, pověřil svého architekta Vasariho stavbou spojovací chodby. Ta vychází z 1. patra paláce Uffizzi, vede podle řeky Arno, překračuje ji jako nadstavba mostu Vechio a stále ve stejné výši po několika lomeních a průchodu horní částí kostela sta. Felicita dosahuje paláce Pitti – Cosimova sídla. Takto mohl podezíravý exmonarcha chodit do „práce“ aniž ho kdokoli uviděl. Chodbou ho údajně vozili sloužící na specielním vozíku. Není divu – chodba měří skoro kilometr. Dnes je v chodbě část sbírek galerie – expozice barokní malby. Je však přístupná jen výjimečně a na ohlášení. Zvenku ji však můžeme sledovat dobře – jak se nám vine nad hlavami a překračuje ulice i řeku. Zhora si ji můžeme prohlédnout na satelitních snímcích.


Poslední italskou chodbu, kterou vám doporučím, najdeme v Římě. Opět ji nepostavili pro nějakého nýmanda, ale rovnou pro papeže. Papežové si kromě péče o duše svých oveček hráli na politiky a často i válečníky. Proto se dostávali do konfliktu s císaři i odbojnými italskými městy. Vatikánské paláce neposkytovaly v době ohrožení dostatečnou ochranu. Od toho měl papež ve městě nad Tiberou - Andělský hrad. Mohutná pevnost zbudovaná z antického mauzolea byla po staletí opevňována a držela krok se špičkou pevnostní architektury až do 19. století. Kromě všech vojenských vymožeností jsou ale uvnitř nesmírně masivní stavby i přepychové komnaty, aby svatý otec při obležení nestrádal. Najdeme zde i prostoru, sloužící za pokladnici pochopitelně dimenzovanou na papežské příjmy.
První chodba spojující Vatikán s Andělským hradem byla zbudována v roce 1281. Od té doby byla postupně inovována. Vede téměř rovně a jen nepatrně se lomí. Byla průchozí nejen po cimbuří, ale i v krytém patře. Dnes je na několika místech přerušena moderními komunikacemi. Nebyla sice na jejich křížení zcela zbourána, ale přestavby znemožňují plynulý průchod krytou galerií. Asi to už papež nepotřebuje. Ostatně chodba už dávno nevede po jeho území, ale je na pozemku města...



A jaká je situace u nás. Kupodivu naše dlouhé chodby se mohou směle těm italským rovnat. Jejich účel však byl spíše representativní než obranný.
Nejznámější dlouhá chodba je krumlovská. Tento koridor, budovaný po staletí, spojuje hrad s klášterem minoritů v podhradí. Prochází v patrech domů, překračuje krytým mostem hlavní komunikaci Latrán a klesá až do prostoru kláštera. Podle některých badatelů pokračovala chodba ještě dále a byla by tak delší než chodba ve Florencii. Na opačném konci spojuje palác po krytém mostě se zahradami. Ve srovnání s těmi italskými je chodba mnohem členitější a romantičtější. Částečně ji můžeme navštívit při prohlídce krumlovského zámku. S Krumlovem souvisí i chodba v Třeboni. Tu začal budovat poslední Rožmberk Petr Vok, po té co musel z finančních důvodů prodat Krumlov a odstěhovat se do Třeboně. Aby o oblíbenou chodbu nepřišel docela, nechat vybudovat její obdobu spojující třeboňský zámek s kostelem sv. Jiljí v augustiniánském klášteře. Stavba proběhla v letech 1608 –1611. Dlouhou chodbu měl i císař Rudolf na Pražském hradě. Z dalších chodeb můžeme jmenovat např. Děčín, Brandýs nad Labem nebo Rychnov nad Kněžnou. Chodby spojující zámek s kostelem najdeme i v okolí Plzně třeba v Manětíně nebo v Liblíně. Tyhle poslední už ale nejsou zdaleka tak dlouhé...

 Přidej komentář k tomuto článku: 
Autor
opiš čísla z obrázku
Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil:


Kde nás najdete? Mikulášské náměstí 10, 326 00 Plzeň - E-mail: CK@Loudatour.cz
tel: +420 377 226 068 nebo +420 377 221 966 nebo 739 046 606; mobil +420 603 879 725

webhosting: hostitel: FORPSI TOPlist ověřeno: Valid HTML 4.01 Transitional
design: Jan Nágr programming: Čestmír Kašpar
© 1999-2017 CK Loudatour s.r.o