Pojeďte na moselské!

Už staří Římané si oblíbili slunné údolí a zřídili si zde pobočku hlavního města říše Colonia Augusta Treverorum – pozdější Trevír. A zavedli zde pěstování vína, protože to byla mimo jiné důležitá součást „stravy“ legionářů, kteří chránili severní hranice. V městečku Neumagen Dhron vyl vykopán reliéf zobrazující římskou loď vezoucí sudy s vínem. Původně to byla součást většího náhrobku, zřejmě nějakého velkého ctitele tohoto moku, dnes je to jeden ze symbolů Mosely.

Údolí je hluboce zaříznuté a je vinicemi doslova zaplněné. Začínají v říční nivě a šplhají se vzhůru po strmých svazích. Nedbají při tom ani na skály a strže. Nutí tak své majitele při jejich obhospodařování téměř k horolezeckým výstupům.

Dříve musela stačit putna a nohy, dnes vinaři zapojili techniku. Od údolních silnic se klikatí vzhůru ozubnicové dráhy, po kterých jezdí malé nákladní vozíčky. Honza si vyzkoušel jak se na tom sedí. Celá souprava se k lanovce převáží na zvláštním přívěsu. V dnešní době je nutné nasazení i další mechanizace. Vinicemi vedou vodorovné silnice a z nich jsou specielní stroje spouštěny na laně dolu mezi řádky.

Sláva Moselského vína ale není jen v tradici a obrovské píli lidí. Důležité jsou i geologické podmínky. Skály jsou z tmavé břidlice, která se dobře štípe. V černé drti, která pokrývá vinice se dobře akumuluje sluneční záření a zahřívá kořeny révy i po západu slunce. Ne nadarmo jsou jedním ze symbolů dobrých viničních poloh velké sluneční hodiny umisťované na stěnách viničních domků. Tam se každí může přesvědčit, jak dlouho bude na vinici sluníčko svítit. A délce svitu je úměrná i kvalita.

Přijedeme-li na jaře uvidíme svahy ještě holé bez listí i nově vysazované sazenice révy. V létě už budou svahy sytě zelené. Podzim pak přinese další barvy, včetně lákavé barvy hroznů.

Každá vinařská oblast má své architektonické zvláštnosti. Známe vinné sklípky, domky i sklepní uličky Moravy. To tady není. Na moselských vinicích je jen málo staveb. Kromě výše zmíněných hodin se občas objeví kaplička. Sklípky tu vlastně nejsou vůbec. Réva se vozí do statků ve vsích, kde je zpracovávána ve vinařských provozovnách. Sklepní uličkou je tak celá vesnice.

Jak dobře nakoupit moselské? Můžete využít některou značkovou vinotéku například v Bernkastel-Klues.

Nebo se zastavit u některého vinaře v okolí řeky. My jsme zvolili veingut poblíž našeho ubytování, abychom se nemuseli vláčet daleko s bednami. Ano, přátelé, moselské se kupuje na bedny. Nemusíte ani moc vybírat, i to levné je kvalitní.

I když se to nemá, občas dostaneme žízeň i během etapy. Tak kde je ten číšník?! No konečně! Tak na zdraví....

Mosela bez vína je prostě nemyslitelná. Abstinent si tam moc neužije – pro něj tam pěstují jen tyhle kytičky...

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: