Co je lepší - kopce nebo roviny?

Korsika představuje jednu z nejznámějších destinací. Zájezd tam má pověst náročné dovolené. Samozřejmě si tam mohou užít i vrchaři a bejkaři, ale trmácet se do kopce není vůbec třeba. My Vás totiž vyvezeme do všech důležitých sedel – Vergio, Vizavona, Bavela a odtud budete sjíždět desítky kilometrů do údolí. Je ovšem nutné se dobře obléknout a pořádně seřídit brzdy. Trasy vedou po asfaltových silnicích s malým provozem a Vám nezbude na práci nic jiného než se kochat. Na některých zájezdech si klienti dokonce stěžovali, že jezdí moc s kopce...Ubytování na Korsice volíme na dvou místech a i když při našem putování už neobjedeme celý ostrov, nebojím se říci, že ho projedeme křížem krážem.

Sardinie byla dlouho ve stínu svého souseda – Korsiky. Lidé se ptají, který ostrov je hezčí. Na to nelze odpovědět, protože ostrovy jsou tak odlišné, že musíte vidět prostě oba. Zde volíme jen jedno místo pro ubytování a to v nejdivočejší části dnes nazývané Ogliastra a v minulosti zvané Barbagia podle vzpurného a divokého obyvatelstva. I když projedeme jen malou část ostrova, poznáme od každého něco – hory, soutěsky, jeskyně, náhorní plošiny, divoké pobřeží i památky na různé etapy historie. Autobusem se nejméně 5x vyvezeme do sedel v nadmořské výšce kolem 1000 a metrů. Projedeme opuštěné náhorní plošiny a potom sjíždíme mnoha serpentinami k pobřeží.

Alpy mají mají nepřeberné množství horských skupin. my představíme jen několik v Tyrolsku. Naší základnou je městečko Pfunds. Odtud máme připraveno několik tematických zájezdů. Oblíbený měsíc pro návštěvu Alp je červen. Cesty jsou lemované květy. Na kopcích je ještě sníh a naše výkony tak budí zasloužený obdiv.

Doliny Ötztalu – Ötztalské Alpy jsou druhou nejvyšší horskou skupinou v Rakousku. Do všech hlavních dolin Ötztal, Pitztal a Kaunertal se dá vyjet autobusem hodně vysoko. V Kaunertálu až k věčnému sněhu. Každá ze jmenovaných dolin je přitom jiná. V Kaunertálu začínáme v lyžařském středisku ve výšce 2750m. Odtud sjíždíme nekonečnými serpentinami po kvalitní asfaltce dolů. Protože je silnice placená, není tam nikdy přeplněno. Projedeme přitom několik vegetačních pásem a zejména na jaře budeme projíždět skutečnou botanickou zahradou. Pitztal zase vsadil na trasu vedenou po romantických stezkách bez asfaltu. Zdejší Pitztal Bike Rout vede z nadmořské výšky 1740m loukami, kolem potoků, lesy, soutěskami i vesnicemi. Silnici jen občas překřížíme. Na konci se projedeme i po dlouhém lanovém mostu, teprve nedávno zapojeném to cyklotrasy. V Ötztalu začínáme v osadě Ventu ve výšce 1900m ale můžeme si vyjet na rozcvičení až do 2000m a potom opět dlouho s kopce většinou mimo silnici.

Via Claudia – V poslední době se Evropa vrhla na propagaci historických stezek. Je povznášející putovat po cestách kudy chodili a jezdili římští legionáři i středověcí mniši, císaři i obchodníci. Části stezek jsou dosud zachovány a právě cyklotrasa po Via Claudii, budované na počátku našeho letopočtu, patří k nejznámějším. Stezka překonává Alpy ve dvou sedlech – Fernpassu a Reschenpassu. Sjezd z Fernpassu je možný na obě strany a místy je veden po prašných stezkách, kde najdeme dosud vyježděné koleje od vozů dávných obchodníků. Víte třeba, že už Římané měli standardizovaný rozchod kol? Z Reschenpassu je velmi pěkný sjezd do doliny Vinschgau v Jižních Tyrolích. Stezka je nově přestavěna a vyasfaltována. Pokud jste ji jeli někdy v minulosti, budete mile překvapeni. Zatím není hotova část z Nauders do údolí Innu. I zde se na ní už pracuje a v roce 2013 byla dokončena první část u celnice Finstermünz. Na stezce najdeme občas i náročnější úseky – přece jen dřívější cesty nebyly projektované pro kolo. Ty se dají objet po silnici nebo busem, ale připravíte se tak o trošku romantiky.

Kolem Zugspitze – Trasy vedoucí po jižním i severním úpatí masivu Vás nadchnou svou opuštěností. Severní úsek z Reute do Garmisch-Partenkirchenu spojuje romantické Plansee s dolinou řeky Loisach, druhý z Ehrwaldu s podporou lanovky nás zavede do doliny Leutasch a dále do údolí Innu.

Vorarlbersko – do této skupiny cyklotras řadíme sjezdy dolinou Lechu ze sedla Flexenpass (1773m), dolinou Paznauntal a konečně nejznámějším Montafonem. Druhé dvě trasy začínají v sedle Zeinisjoch ve výšce 1822m.

Představené trasy jsou nabídkou pro ty, kteří mají obavu ze šlapání do kopce. V případě zájmu lze volit trasu a podporu autobusu tak, že pojedete skoro pořád s kopce. Ne vždy je to možné a těch pár kousků stoupání můžete i vytlačit, protože nejsou dlouhé. Ostatně pro zdraví není špatné si nějaký ten kopec vyšlapat a trochu se zadýchat. Abychom také udělali něco pro zdraví, nebo ne? A komu je to málo sportovní, má možnost podnikat vrchařské túry bez podpory autobusu rovnou z místa ubytování nebo jako varianty základních tras.

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: