(Zpět na seznam reportáží)
23.09.13 Petr MikotaCo se zrušenou tratí?
K Sardinii nerozlučně patří její úzkorozchodná železnice zvaná Trenino Verde. Dnes už neslouží osobní ani nákladní dopravě, ale jako turistická atrakce. Její vlaky jezdí jen v letní sezóně a jsou beznadějně vyprodány. Zrušení se zatím bát nemusíme. Je tu ale přece jen kousek zrušené železnice a na ten se teď podíváme.
Ze stanice Gairo odbočovala vedlejší trať do vsí Osini a Ulassai. Na necelých 10 km byly jen dvě stanice a 5 strážních domků. Na nádraží v Gairu vidíme dodnes odbočující koleje. Najdeme zde i točnu a za ní bývalou výtopnu. Na první pohled se mi na ní ale něco nezdálo. Už to mám! – Má malá vrata – tudy přece lokomotiva neprojede!. A vypadá spíše jako kaple. Po zrušení odbočky byla výtopna přestavěna na kapli a doplněna novým stavením vpředu.Zajímavé je, že na velké nástěnné malbě - muralesu u nádraží, kde je zobrazeno, jak to tu chodilo v době parních mašin, je kaple také. Asi to autorovi ušlo...
Záhadná výtopna - kaple v Gairu
Náš autobus se točí kolem bývalé točny a já zkoumám starý rezervoár pro parní lokomotivy - voda tam stále je - inu občas tu historická parní mašinka jede...
Vydáme se teď po bývalých kolejích, a záhy končíme v křoví. Když se ale nevzdáme a objedeme kousek po silnici dostaneme se na prašnou cestu neomylně prozrazující svůj železniční původ. A kdo stále tápe, nabude u prvního strážního domku jistoty. Domek má dodnes patrné číslo – 1. V současnosti je přestavěn na vodojem a dovnitř se nedostaneme.
Hned druhý domek je ale polorozpadlý a skýtá badateli zajímavý pohled do svých vnitřností. Vidíme otisk schodiště stoupajícího do patra. Vedle pohlédneme do otvoru krbu a chlebové pece. Dole byla asi služební místnost kombinovaná s kuchyní, nahoře ložnice. Od domku vidíme celou trasu trati až k jejímu zakončení v Ulassai.
Těleso trati je využito pro prašnou místní komunikaci. Před Ulassai běží kousek společně se silnicí a potom silnici překříží a vede pod městem až ke konečné. Trať končí na výběžku hřebene vysoko nad údolím. Je to kus za Ulassai. Asi aby to neměli obyvatelé vedlejší obce Jerzu tak daleko. V prostoru stanice jsou zachované tři budovy včetně výtopny. Dnes je v nich umístěné zajímavé muzeum moderního umění – Museo d’Arte Contemporanea. Zásluhou místní umělkyně Marie Lai zde vznikla galerie ve staniční budově. V okolí jsou rozmístěny další exponáty. Oblíbeným materiálem umělkyně jsou textilie. Doporučuji návštěvu. Budete překvapeni, co všechno se dá textilními technikami vyjádřit. V Ulassai a okolí najdeme několik staveb, které jsou rovněž navrženy jako svérázné exponáty moderního umění.
Bývalá výtopna doplněná moderními plastikami.
Textilní grafika v muzeu a tarasní zeď po jeskyní Marmuri patří také do dílny Marie Lai.
A tak zrušená trať žije dále v podobě staveb a konstrukcí, které získaly nový obsah a funkci.
... a nebo přes tvůj facebook profil:
|