Baťův kanál

Kanál budovali Baťové v letech 1934 – 38. Hlavním využitím měla být doprava lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích. Kanál byl navržen pro čluny s nosností 150t, plavební hloubka byla 1,5m. Na trase bylo 14 plavebních komor. V rámci budování kanálu proběhla i meliorace údolí Moravy a byl vybudován rozvětvený systém dalších pomocných kanálů, odlehčovacích ramen a závlahových kanálů.
Transport uhlí probíhal následovně: V dole v Ratíškovicích naložili lignit na vagony a po vlečce je odvezli k řece do Rohatce. Tam byl celý vagon ve speciálním zařízení – výklopníku vysypán do člunu. Odtud táhl naložený člun kůň, později byly využity traktory. V úsecích, kde vedl kanál řekou Moravou, byly čluny taženy remorkéry. Ideálně trvala cesta 10 hodin, většinou však déle. Kanálem sledoval Baťa snížení nákladů za dopravu po železnici. Nebyl totiž spokojen s cenami státních drah a pokoušel se nejprve získat část železniční sítě pod kontrolu a když se to nezdařilo, postavil natruc drahám vlastní dopravní trasu. Stavba byla za války Němci poškozena a po poválečném znárodnění byl s efektivitou kanálu konec. Přesto se na kanále plavilo až do začátku šedesátých let. Potom pustl a chátral. Od poloviny 90 let byl postupně obnovován a dnes je opět v provozu ovšem jen pro turistické lodě. Zdá se, že to je efektivnější než původní nákladní doprava.
Již v roce 1939 zahájila po kanálu plavby i výletní loď Mojena. S dnešním ruchem se to ale nedá srovnat. Potkáte tu plavidla od miniaturních pro dva či tři plavce až po parníky, na které se vejde celý autobusový zájezd. Lodě si můžete půjčit a trávit tady dovolenou třeba na hausboatu - i kola se vám na něj vejdou. Po trase je několik přístavů kolem kterých se hned po znovuotevření začaly objevovat přístavní krčmy i lepší restaurace, oživily se kempy a tábořiště, a více návštěvníků zavítá i do památek, kterých tu je i tak požehnaně. Takže i když těch 50 km se zdá málo, vydá to klidně na týden lodního dobrodružství.

Projděme si nyní kanál prstem po mapě: Plavební trasa vede částečně samostatným kanálem, částečně tokem Moravy. Z Otrokovic k jezu ve Spytihněvi se jede po řece, potom až do starého města kanálem. Na tomto úseku jsou 4 plavební komory. Ze Starého města do Veselí nad Moravou se opět jede po řece a na jezech byly postaveny 4 plavební komory. Za Veselím začíná technicky nejzajímavější část. Kanál totiž musí překřížit řeku Moravu. Je to úrovňové křížení, při kterém se lodě pomocí zdymadel dostaly na výšku říční hladiny a potom byly přetaženy zvláštním lanovým vlekem přes řeku. Součástí stavby bylo i potrubí uložené pod hladinu, které převádělo vodu z kanálu na druhou stranu a zajišťovalo potřebný průtok. Další zajímavá vodní stavba je o kousek dál ve Strážnici. Tam kanál křižuje říčku Veličku. Křižovatka je opět řešena v úrovni pomocí dvojice zdymadel a jednoho stavitelného jezu. Potom už přes poslední plavební komoru dojedeme k výklopníku v Rohatci.
Tady dopravní cesta pro náklady začínala a končila. Turisté ale chtějí jet dál. Cestě do Hodonína však brání jez před ústím kanálu do Moravy. V tomto místě se připravuje stavba nové plavební komory, která propojí původní kanál s tokem řeky a umožní plout až do Hodonína.

Na kolo a místy i na brusle ideální...

A plout můžete na čemkoliv...

Typické cihlové strážní domky u zdymadel postavené v "Baťově stylu".

V Uherském Ostrohu můžetze obdivovat nejen zámek, ale i jeden z mála zvedacích mostů.

Ve Strážnici je historické staré město, opevněné brány, zámek a skanzen. Ale i na kánalu je zde hodně k vidění: třeba křižovatka s říčkou Veličkou nebo zachovaný průchod pro tažné koně podél kanálu pod mostem.

Vnorovy jsou pozoruhodné křížením kanálu s řekou Moravou. Ale kotví tam i unikátní galerie na vodě.

Místní plavčík nás seznamuje se zbytky lodního vleku. A kdo si půjčí kánoi, může se projet i těmito zachovanými meandry řeky. kanál se jim totiž vyhýbá.

Trocha teorie pro kapitány. Ke kanálu je vydán podrobný plavební atlas.

A jsme na konci - Výklopník Sudoměřice. Odtud jde kanál už po česko-slovenské hranici a po soutoku s Moravou končí plavba v Hodoníně.

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: