Login:
Heslo: ?
(zapomenuté heslo) ?
CK Loudatour
O NÁS PRůVODCI PůJČÍME PARTNEŘI NOVINKY PDF KATALOGY VOLNÁ MÍSTA GALERIE FILMY REPORTÁŽE
CK LOUDATOUR
Smlouva | Certifikát | GDPR osobní údaje | Povinné informace | Jak objednat |

Cykloturistika víkendy

Cykloturistika

Turistika

Trekové trasy

Vyber zájezd jinak ...

Březen 2024
Po-tStLtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
(Zpět na seznam reportáží)

27.05.05 Petr Mikota

Inari - ostrovní říší na běžkách


Ve stopě sobařů, ve stopě sobí,
kdo nikdy nechodí, málo se dozví.

Tisíce let se sunul pevninský ledovec k moři. Zanechal po sobě stopu v tvrdé skále. Brázdy a koryta zalila voda a vzniklo jezero Inari. Bizardní svět s tisíci ostrovy a ostrůvky. V létě je dopravním prostředkem člun. A v zimě, když mráz ostrovy propojí, dá se podniknout fascinující výlet napříč ostrovní říší na lyžích. Na konci zimy se původně kyprý prašan změní v tvrdý firn a s nabroušenými hranami lyží se dá bruslit jako na kluzišti. Řeky, které přinášejí do jezera vodu jsou ještě spoutané mrazem. Z jezera tak odtéká více vody a hladina poklesne. S ní klesne i led. Jen a okrajích je přimrzlý ke břehu a vytváří skoro dva metry vysoký mantinel. Od břehu je ledová plocha oddělena okrajovou trhlinou. Není nebezpečná, jen je dobré ji překročit, aby noha či lyže neuvízla mezi krami. Nejlépe je pokles vidět na kamenech, na které se led nabodl a rozlámal do ker, jakoby kamenná střela prolétala ledovým pancířem. Mezi vyvýšeným okrajem ledu a plochou jezera je led často prohnutý. V prohlubni se na jaře shromažďuje voda a tvoří mělká jezírka. V noci zamrzají, přes den tenký škraloup taje. Jsou jen několik centimetrů hluboká. Nikam se v nich nepropadneme - jejich dno tvoří skoro půl metru tlustá vrstva ledu.
Jezerních ostrovů je prý 3300. Přesně to nikdo nespočítá. Závisí to na stavu vody a na tom, co budeme považovat za ostrov. Jsou ostrovy rozlehlé, na nichž se táhnou skalní hřbety a údolí. Najdeme na nich i samostatná jezera. Jsou ostrovy menší, které tvoří jeden skalní hřbet. Jsou ostrovy oválné a ploché. Jiné se prudce zvedají z vody strmými stěnami. Jsou ostrovy, na kterých roste jediný strom či keř. A jsou ostrůvky tvořené jediným holým balvanem, někdy ovšem úctyhodných rozměrů. Finská krajina je skoupá na skály. Jen na vrcholcích hor najdeme občas menší skalku a v dolinách nenápadné, i když malebné soutěsky. Ovšem na Inari se opět ledovec vyznamenal. Jeho tělo vyrylo hluboká koryta a i nad vodou ční často desítky metrů vysoké kamenné stěny. Jejich vrchol je vítaným cílem, protože poskytne pohled z výšky na jezerní svět. Kromě rostlé skály jsou všude poházené volné balvany, jak je ledovec zanechal při svém toku. Někdy jsou nakupené na sobě a vytváří dutiny jeskyní.
Tolik neživá příroda. Vstupme však do lesů. Jsou řídké jako všude na severu a dá se jimi projíždět libovolným směrem. Stromy jsou vysoké a dobře rostlé, křoví zde není a spodní patro pralesa tvořené mechy, lišejníky a nízkými keříčky je pod sněhem zcela zakryto. Na jaře však přece začíná vykukovat. Nejdříve se kolem stromů a na vyvýšených balvanech vytvoří malá oáza v bílé poušti. Ta se táním rychle zvětšuje a postupně se propojí s okolními. I když rostliny ještě spí, hrají plácky už všemi barvami. Ve zdejších lesích se hospodaří, ale zásahy nejsou výrazné a toulka vnitrozemím ostrovů je rozhodně příjemná. Na okraji překonáme několik metrů strmějšího terénu a potom už kličkujeme na lyžích mezi kmeny, balvany a padlými stromy. Občas se objeví mýtina, nebo je před námi močál, či rovnou malé jezírko. Jezero na jezerním ostrově I příroda se ráda opakuje. Projížďka vnitrozemím nemusí být jen samoúčelná. Zkrátí nám cestu. Ostrovy na Inari jsou protažené ve směru toku ledovce tj. od JZ k SV a pokud cestujeme napříč, je zkratka výhodná. To na lodi nedokážete!
Zvířecí říše je v zimě nenápadná. Zdá se že zde nic nežije. Ale množství stop nás přesvědčuje o opaku. Jezerní krajina je v zimě pro soby jako dělaná. Na léto se ale musí stěhovat jinam. Zato ptákům hladina nevadí. Už teď můžeme pozorovat kroužící volavku a lesem se mihne i tetřev. Ryby jsou zatím v bezpečí pod ledem, ale vytrvalí rybáři do něj vrtají díry a číhají na ně. Je to oblíbená finská zábava a stopy po zamrzlých otvorech nalézáme každou chvíli. A co sobi? Jejich stopy nacházíme všude, ale sobi nikde. Až najednou! Jezerem se nese táhlé vtíravé houkání. Kvílení se přibližuje a ze záhybu jezera se vynoří podivný průvod. Vpředu jede skútr se saněmi. Jeho řidič právě vydává to podivné houkání. Za ním se řítí jako tlustý had podivná masa. Až po chvíli rozeznáme, že jsou to sobi. Stovky zvířat se ženou za vedoucím pastevcem vábeni jeho hlasem. Skupina dalších honáků na skútrech uzavírá průvod na konci a na bocích. Všechno klape, dokud sobi nezpozorují cizí postavy. Zpomalují a zvědavě pokukují po cizincích na lyžích. Je nutno jednat! Jeden skútr vyrazí prudce k nám a ukazuje, že musíme stát. Jinak se stádo zmate. Smutně sledujeme mizející stádo a doufáme, že alespoň teleobjektiv něco zachytí. Kam se asi ženou? To je asi honáci převádí přes jezero do letních pastvišť než led povolí.
A co člověk? I ten má na jezeře své místo. Ne nadarmo si staří Laponci vybrali jezerní ostrov Ukonsaari za sídlo svého boha hromu Aijjih. Ostrov je již z dáli nápadný tvarem, odlišným od okolních ostrovů. Nesymetrická kamenná kupa vystupuje strmě z jezera a protože kolem není nic srovnatelného, působí dramaticky. Přístaviště a dřevěné schodiště vedoucí na vrchol umožní návštěvu aniž noha uškodí přírodě. Jezero bylo odedávna dopravní tepnou i zdrojem obživy. Když jeli rybáři kolem posvátného ostrova neopomněli vhodit do vody minci na podporu žádosti o dobrý vítr. I v zimě je jezero důležitou tepnou. Zásobování a údržba chat i těžba dřeva se snáze udělá na zamrzlém povrchu, který propojí vodu i souš. Jezero je významnou rekreační oblastí. Svědčí o tom množství soukromých chat a srubů s přístavními moly. Ale i o běžného turistu je postaráno. Na jezeře je síť srubů pro obecné použití. Dají se rozdělit do několika typů srozumitelně vyznačených na mapách. Chata bez udání počtu lůžek poslouží k nouzovému přenocování. Není plnohodnotně vybavena. Chata typu Autiostupa je označena stejně, ale je uveden počet osob. Tomu odpovídá počet postelí, zpravidla vybavených i matracemi. Jsou zde kamna, plynový vařič a základní nádobí. Samozřejmostí je záchod a dřevník se zásobou dřeva. V okolí najdeme i upravená místa na rozdělávání ohně. Někdy mají podobu samostatného srubu s otvorem pro odvod kouře. Tohle oceníme zvláště v létě, kdy mračna komárů sužují kraj. Takovéto přepychové ohniště vás před nimi uchrání. Poslední typ srubů je varaustupa - označený navíc klíčem - je uzamčený a je nutno ho rezervovat a platit. Jeho vybavení bývá ještě lepší než autiostupy a zpravidla se honosí i saunou.
Nakonec si necháme poslední způsob noclehu. Co by to bylo za romantiku bez noci pod širákem. Právě předjaří je příznivou dobou k noci pod hvězdami. Tenhle výrok je ale platný pro naše končiny. V Laponsku se koncem dubna hvězd nedočkáte. Slunce zapadne tak na 4 - 5 hodin a i tak číhá nízko pod obzorem a ze tmy zbývá jen slabý nádech. Po dlouhé jízdě po zamrzlé řece Ivalo jsme už skoro u letiště a je čas někam složit kosti utrmácené desítkami kilometrů bruslení. V řídkém lese zkusíme ulehnout na zem. Není zde tráva. Šlapeme po hustém koberci brusinčí smíšeného s borůvčí, všudypřítomným mechem a lišejníky. Koberec je hrbolatý, jak mrazové zvětrávání čechrá chudou půdu. Po udupání se zmrzlé kopečky přece jen srovnají do přijatelného lože. Je tu však problém. Brusinky nikdo nesklidil a i teď koncem zimy je jich jak když ve spižírně rozlijeme brusinkový kompot. Dokonce boty použité při stlaní lože zanechávají na okolním sněhu rudé stopy. A tak přece jen přijde ke slovu i pláštěnka, aby ochránila karimatku a spacák od loňské úrody polárních bobulí. Poslední noc za polárním kruhem nastává.
Vždy jsem přemítal, co vábí lidi do severních krajů. Co jim dává sílu odolávat sněhu a mrazu. Co je drží při životě v polární noci. Teď už vím, že je to polární den. Není to jen světlo z oblohy, to jsou i sněhobílé pláně jezer, řídké lesy a zasněžené skály. Právě pro to světlo stojí za to tu žít.
Až se vrátíte z předjarního Laponska domů, překvapí vás tma. Jako by na vás sáhla polární noc. Polární noc naruby. Najednou není tam daleko na severu, ale tady u nás. A náhle pocítíte v té kráse kvetoucí střední Evropy tesknou touhu po bílém jasu severu.




 Přidej komentář k tomuto článku: 
Autor
opiš čísla z obrázku
Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil:


Kde nás najdete? Mikulášské náměstí 10, 326 00 Plzeň - E-mail: CK@Loudatour.cz
tel: +420 377 226 068 nebo +420 377 221 966 nebo 739 046 606; mobil +420 603 879 725

webhosting: hostitel: FORPSI TOPlist ověřeno: Valid HTML 4.01 Transitional
design: Jan Nágr programming: Čestmír Kašpar
© 1999-2017 CK Loudatour s.r.o