|
Cykloturistika víkendy
|
|
Cykloturistika
|
|
Turistika
|
|
Trekové trasy
|
| Vyber zájezd jinak ... |
| Duben 2024 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | -t | St | Lt | Pß | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||
(Zpět na seznam reportáží)
Nepodceňujte sestupy !V průběhu zájezdu do oblasti centrálního Walisu (Švýcarsko)jsme naplánovali pokus o výstup na čtyřtisícový vrchol Allalinhorn. Výstupový den nezačal ale nejlépe. Celé údolí bylo zataženo a jen tu a tam se zjevil nějaký ten vrchol. Naše první kroky po vystoupení z autobusu v Saas Fee vedly do informační kanceláře dozvědět se něco o počasí. Jestli se dobře pamatuji, horní stanice MittelAllalin hlásila -1 st.C a lehký vítr, občasné mírné sněžení, souvislá oblačnost se spodní hranicí kolem 3200 m. Není to tak zlé. Hlavně že není vítr a zima. Jdeme. Nebo lépe řečeno jedem. Stará lanovka na mezistanici Felsskin je v rekonstrukci a tak musíme jet novou. Poslední úsek dopravy připomíná spíš pražské metro. Kolem 11.00 stojíme před horní stanicí. Na ledovci se prohání skupinky lyžařů. To nás uklidňuje, alespoň tu nebudeme sami. Nyní je na řadě seskupit celou naši početnou bandu do menších čtyř až šestičlenných lanových družstev. Obouváme mačky a vyrážíme. Cesta vede celá po ledovcovém svahu, který se stále více naklání. Cestu v novém sněhu máme prošlapanou od předešlých skupin, které se již vracejí - bohužel s nepořízenou. "Dnes je to impossible", tvrdí nám šéf americké skupiny. "Nad sedlem je půl metru nového sněhu". O tom, že trochu přeháněl, máme možnost se asi po hodině stoupání přesvědčit sami. Těsně na hranici viditelnosti před námi postupuje nahoru další tříčlenná skupina. To je dobré znamení. V sedle se ani nezastavujeme a stáčíme se vlevo na široký firnový hřeben (svah). Bohužel není nic vidět, je mlha. Jinak by odtud byl vidět nejen Matterhorn, ale celý hlavní alpský hřeben. Po půlhodině celkem pohodlného stoupání se z mlhy vynoří černý stín skalní vrcholové pyramidy. A za chvíli již rozeznáváme i vrcholový kříž. Pod vrcholem vzniká "dopravní " zácpa. Za první Růžou vystoupilo na vrchol 4027 m vysokého Allalinhornu 26 (!) našinců. Nekonečné focení a filmování, nadšené výkřiky a hurá dolů. Sestup po příkrém ledovém svahu má svá specifika. Mnozí z nás mají mačky poprvé v životě na nohou. Jdeme všichni navázáni na lanech. Co chvíli někdo podklouzne a opatrnost je zde na místě. Pod sedlem nad nejprudším svahem vzniká největší problém. Zde je nutné vysekat pár dobrých stupů a postupovat jednotlivě. V době, kdy se zdálo že již tento úsek všichni šťastně překonáme, sklouzl po svahu malý Adam, strhnul mámu a oba dohromady zbytek lanového družstva. Přišlo to tak nečekaně, že ani zkušený Venca nestačil reagovat a jako poslední se začal sunout po sněhu dolů. Vše by to byla legrace, neboť svah byl vysněžený asi 20 cm nového sněhu a asi po 100 m končil na plochém platu. Ale. Bohužel v cestě se objevila napůl zasněžená trhlina, na které se první dva zastavili, třetí se po nich skutálel do trhliny a čvrtý Venca trhlinu přelétl a zůstal chvíli nehybně viset na napnutém lanu. Všem nám zatrnulo. "Rychle pomozte!" Bylo nutné napnuté lano uvolnit neboť škrtilo 13 letého Adama, který seděl obkročmo spolu s mámou zamotán do lana na okraji trhliny a táhlo ho to dolů. Asi 8 metrů pod ním visela v trhlině Vencovo manželka Ivana napůl zasypaná sněhem a hlavou dolů nad bezednou dírou. Rychle jsem k postižené slanil, zjistil její stav (naštěstí se jí vůbec nic nestalo) a poté stabilizoval její polohu. Společně se zbytkem družstva, které zůstalo na povrchu, jsme usmívající se Ivanu vytáhli z trhliny. "Překvapilo mne, jak jsi byl rychle za mnou dole, ani jsem si nestačila pořádně prohlédnout to modré ledové království.", vtipkovala Ivana. Sotva jsme se vzpamatovali z jednoho průšvihu, byl tu druhý. Díky časové ztrátě jsme nestíhali setoupit k horní stanici metra do času posledního odjezdu. Jestli nám ujedou, budeme muset sestoupit přes 2000 m po svých a tmě se ani náhodou nevyhneme. Naštěstí ale zapracovala Růženka a svým osobitým šarmem přesvědčila personál lanovky, který na nás přes půl hodinu musel počkat. V půl šesté jsme se všichni šťastně sešli u autobusu. Po večeři jsme dlouho rozebírali události tohoto nevšedního dne.
... a nebo přes tvůj facebook profil: |
