Korsika 2009

Korsiku na kole netřeba představovat. Již 20 let patří mezi naše nejoblíbenější akce. Přesto se program postupně mění, tak, jak se mění nároky na ubytování a představa o pohodlí. Od počátečních etapových tras z místa na místo jsme přešli k ubytování na méně místech a hvězdicovým výletům. Na místo stanů, využívá již většina klientů mobilhomů. To umožňuje zachovat atmosféru kempu u moře a současně si užít "hotelového" pohodlí. A nyní tedy představení "současné varianty" Korsiky.
Jako vždy se před půlnocí stavíme ve Veroně. Příjemná procházka kolem starověkých a středověkých památek v rušném večerním městě nám zpříjemní noc v autobuse.
A už je tu trajekt. Cesta je krátká. Pár pohledů na okolní Toskánské ostrovy a už se z oparu vynoří hornatá Korsika.
První zastávka patří mostu Ponte Nuovo. Zde byli Korsičané poraženi Francouzi a skončil tak krátký sen o samostatnosti. Most zůstal od těch dob torzem, je však nově upraven a informační tabule nás seznámí s jeho historií.
První výlet do hor na severní okraj korsických Alp. Na hřebenech je ještě sníh. Zato v podhůří už všechno kvete. Rozstřílených značek si nevšímejte. Bandité jen tak cvičí...
Calvi bylo vždy Italské město, tedy přesněji Janovské. Prý se zde narodil Kryštof Kolumbus. A tohle je jeho památník. Sugestivní pohled upírá nejspíš do Ameriky.
Kemp v Algajole je klidný a příjemný. K moři je to pět minut.
Téhle pláži říkám "fialová". Jsou na ní oblázky různých tmavých odstánů. Každého, kdo na ni vstoupí se zmocní sběratelská horečka. Odjíždí potom s cyklobrašnami obtěžkanými barevnými kamínky.
Řeka Fango se starým mostem a tůněmi na koupání. To je skvostná tečka za další tůrou.
Cesta do Porta bývala tvrdým oříškem pro zájezdové autobusy. Na většině trasy už je nová, širší vozovka, ale pár míst je ještě "po staru". K pramalé radosti našeho řidiče.
Calanche - snad nejznámější skalní město Korsiky. Nejlépe lze poznat ze silnice. Musíte ovšem kousek pěšky.
Pokušení - možná by se dal převalit...
A máme problém. Tímhle se nemůže náš autobus protáhnout!
Další etapa vede ze sedla Vergio údolím řeky Golo a soutěskou Scala di Sta. Regina. K popsání přírodních krás by bylo nutné několik desítek fotek. To se prostě musí vidět. Tak jenom párek borovic (korsické borovice hodnotil i admirál Nelson - sloužily na stěžně lodí) a starý most u Calacuccie (na ten se někdy zapomíná, ale stojí a to a navíc je pod ním pěkné koupání).
Je čas na korsickou faunu (měřítko obrázků je různé).
Corte je srdce Korsiky. Minulost je spojena s jediným představitelem svobodné země - Pascalem Paolim.
A už jsme v druhém kempu - na východním pobřeží. V průvodcích se často píše, že východní pobřeží je nezajímavé. Na Korsice ale není nic nezajímavého. I zde jsou krásné pláže a na rozdíl od západního pobřeží se k nim pohodlně dostanete.
Ani panoráma není nezajímavé. V dáli se rýsují rozeklané obrysy Bavely.
A to už je okolí Bavely zblízka. Vodopád "Čůrající kohoutek" byl nyní na jaře plný vody.
Pohled do sedla Bavela z úpatí skalního města.
A tohle už je další korsický hit - kaskády Polishelu.
Je čas na kytičky. na jaře je středomoří úžasné.
Železniční trať z Corte do Ajacia prochází vysokými horami. K její stavbě přispěl i proslulý Eifel návrhem jednoho z mostů.
Sedlo Vizavona je spojením mezi východem a západem ostrova. Bránila ji pevnost na kopci. Dnes je sedlo i branou do oblasti masivu Monte d' Oro - jednoho z nejvyšších na ostrově.
Pro toho, kdo se nechce trmácet do kopce jsou jako stvořené Anglické vodopády.
Cesta z Vizavony na kole k moři je pohádková. Většinou s kopce a krajina kolem je jako park.
Jedna z nejkrásnějších pláží jižního pobřeží - Rocapina. Konečně něco i pro našeho řidiče.
Medůza má ráda čistou vodu.
Bonifacio se nejlépe obhlédne z lodi.
Hra světla v pobřežních jeskyních.
Schody krále Aragonského jsou stále trochu tajemné.
Jedno z velkých limanových jezer Urbino představuje zajímavý krajinný prvek východního pobřeží. Již od dob Římanú se zde pěstují ústřice.
Starověké hlavní město ostrova Aleria dnes nabízí nejvýznamější antické vykopávky a navíc romantickou středověkou pevnost.
Bastia není příliš opěvovaná. Většina návštěvníků jen projíždí. Přesto zde nalezne vnímavý divák mnoho z korsické atmosféry.
Náměstí St. Nicolas s pomníkem císaře Napoleona je dnes klidné místo pro odpočinek. Dokonale provedený obchvat a podzemní parkoviště eliminují dopravu.
A to je všechno, co jsme Vám chtěli na Korsice ukázat. Ale ostrov určitě stojí za více než jednu návštěvu.